ONI si hráli

Skoro

Už jsem byl u našeho bytu. Stál jsem před vchodovými dveřmi a hned si položil svoje tašky  s nákupem. Přemýšlel jsem co se dneska stalo s pocitem, že jsem našel fakt božího kamaráda. Divné na tom bylo to, že jsem se s nim neznal ani den. Když jsem byl už v kuchyni, postupně jsem vykládal nakoupené věci z tašek. 

,,Už si tady Robbie???'' ptala se mě máma. Ne asi on je tu bubák. Máma šla do kuchyně a prohlížela si ingredience zda jsou všechny a v pořádku. 

,,No ne.. teď ses předvedl'' řekla máma a dala mi pusu na tvář. Najednou jako na zavolanou mi napsal SMS Mike. -Nezapomeň jí to říct!- stálo tam. Usmál jsem se na mobil a položil ho. Teď jen vymyslet něco kdyby se náhodou máma ptala odkud je a jak dlouho se známe.  Bylo mi to vcelku jedno, vymýšlet umím fakt rychle. 

,,No vlastně mami... Potkal jsem velkou náhodou mého kamaráda a ten mi pomohl s tím nákupem.''

Máma se na mě vykuleně dívala. Pak najednou vzala nohy na ramena a přesunula se ke kalendáři. Listovala tam od dneška dál a dál. Nevěděl jsem co tam listovala když měla polovinu kalendáře bez nějakých těch akcí a podobně. Několikrát jsem na ní mluvil, ale ona se soustředila jen na svůj bezedný kalendář. 

,,Tak zítra mu vyřiď ať se staví.'' Vykulil jsem na ní oči a moje ústa zůstala otevřená. Na večeři? To snad nemyslela vážně. Ale ona to říkala tak vážně, že si fakt srandu bohužel nedělala. Teď nastane ta otázka jak to mám říct či napsat Mikovi. Opřel jsem se o kredenc a vydechl. Máma už byla v koupelně a čistila sprchu jako každý týden. Musela mít prostě všechno čisťounké. Mike by musel přesvědčit mámu, že se známe kdo ví jak dlouho. Zakoukal jsem se do kohoutku přede mnou, ale pak prošel Connor a já se hned probral. 

,,kamarád jo?'' řekl Connor tak ironicky. Nevěděl jsem o co mu sakra jde. Takhle mě provokuje pořád. To musí všechno odposlouchávat? Nechápavě jsem se na něj podíval. On se začal smát a pak zašel do svého pokoje. Dobře udělal, protože za sebou se mi válela tak krásná pánvička, která by se určitě ráda blýskala i na jeho hlavě. S mobilem v ruce (bez něj ani ránu) jsem taky zašel do svého pokoje. Lehl jsem si na postel. Dneska se toho stalo tolik, že se ani nevzpamatuji. Pořád myslím na ten jeho krásný úsměv, blyštící se modrá očka, hnědé dokonalé vlasy a... Teď už jsem byl samozřejmě v koncích. Takhle jsem myslel maximálně na mojí bývalou přítelkyni. Hned mi pak do hlavy vlezlo to, že jsem měl vlastně zavolat Mikovi kvůli té večeři. Před sebou jsem měl jeho číslo. Chvíli jsem se rozmýšlel ani jsem nevěděl proč. Tak jsem na to prostě klikl a dal si mobil k uchu. Najednou se ozval Mike. Řekl jsem mu všechno. Jak jsem to dořekl myslel jsem už že se ozve ten hnusný nesouhlas. Ale! Stal se opak. On se mě ještě ptal jestli nemůže přespat. Řekl jsem mu, že může bez toho abych se zeptal mamky. Ale co, ona by souhlasila na to ji znám až moc dobře. Jak jsme si všechno řekli nastalo ticho a nervózní rozloučení. Po ukončení hovoru jsem mobil odhodil na postel a začal uklízet ten nepořádek. Zítra škola není takže všechno bylo v klidu.

Když bylo devět hodin večer byl jsem totálně unavený. Zavíral jsem oči a usnul. Opět bylo všechno bez nějakého snu. Prostě takové to, že jen mrknete a hned prospíte několik hodin a ani o tom nevíte. Já bych mohl spát i déle, kdyby mě ten idiot neprobudil SMSkou. Ptal se mě v kolik a kde se sejdeme. Říkal jsem si, že jde na to nějak rychle, ale pak jen kouknu na hodiny a ani se mu nedivím. Bylo dvanáct hodin odpoledne. Ale řeklo se na večeři přece! Pak mi došlo, že se mnou chce jít ještě ven aby mě víc poznal. Řekli jsme si v parku. Popadl jsem peřinu a hodin ji na postel. Vstal jsem tak, že mi křuply snad všechny kosti. Toho jsem si momentálně nevšímal. Otevřel jsem skříň a koukal ven. Ale bylo jasné, že bude horko jak prase. Vzal jsem si polodlouhé černé kraťasy, bílé triko a šel z pokoje. K snídani jsem si vzal jen rohlík do ruky, zakřičel jsem tak aby mě slyšela máma, že jdu ven a konečně jsem byl venku. Aspoň jsem se vymluvil z oběda. Park byl opět v centru města, takže mi nezbývalo nic jiného než zase nastoupit do mého oblíbeného metra. Když jsem čekal až moje metro přijede přibližovaly se ke mě tajně nějaké holčiny. Smály se a předváděly. Podíval jsem se malinko na ně a ony se zarazily. Jedna se na mě nonstop usmívala, druhá se kousala do rtu a ta třetí jen mrkala na mě jedním okem. Všechny byly strašně namyšlené už od prvního pohledu. Vůbec se mi ani jedna nezdála nějak pěkná. Pak za mnou došla jedna blondýnka z nich s tím, že chtějí můj Facebook. Jen jsem zakroutil očima a vešel do metra, které mi právě jelo. Nastoupily také a tak jsem šel naschvál až nakonec metra. Pořád jsem cítil, že se na mě koukaly. Bylo jim tak třináct asi. Litoval jsem je. Najednou se ozvala moje zastávka, já vystoupil a pak se rozeběhl aby mě nedohnaly ty kravky. Běžel jsem dál a dál až jsem doběhl k parku. Měl jsem deset minut zpoždění.

,,Hej tady jsem Robbie!'' ozval se hlas přímo za mnou. Stál tam pochopitelně Mike. Pozdravili jsme se a šli se projít. Jeho společnost mi byla zase příjemná. Nemohl jsem z něho spustit oči i když jsem si říkal, že toho nechám, nešlo to. Prostě ne. Nevěděl jsem proč, nechápal jsem se. Ale koukal na mě i on a ještě k tomu s tím svým sladkým úsměvem. V hlavě jsem si neustále opakoval: holky, holky, holky... Ale nepomáhalo mi to. Tašky s věcmi měl prý ještě doma, takže jsme se tam pak měli stavit. Čas jsme popoháněli tím, že jsme se různě bavili a smáli se. Byli i chvíle kdy jsme se oba zasmáli, pak jsme oba dva ztichli, podívali se na sebe a pak jsme raději zase něco povídali. Bylo to zajímavé. Takhle to šlo tak do pěti hodin a my jsme se museli u něj zastavit pro ty věci. Bydlel přímo v centru města. Stáli jsme před vchodem panelového bytu. Byl dost podobný tomu našemu. Vevnitř to však bylo o trochu jiný, ale zdálo se, že s financemi na tom nejsou vůbec špatně. Nikdo nebyl doma a my jsme šli k němu do pokoje pro ty věci. Sedl jsem si na jeho manželskou postel a on jen hledal další věci co si vzít. 

,,Mám to... Snad je to všechno.'' řekl Mike milým hláskem. Pak si sedl na matraci vedle mě a oddychl si od všeho. Oba jsme se koukali na zem s nervózním pocitem. Pak jsem cítil jak se na mě přímo dívá a tak jsem neodolal jeho očím a podíval jsem se na něj taky. Usmál se na mě a postupně se ke mně přibližoval. Pak jeho ručka byla na mé tváři a po ní mě taky pohladil. Mě se to líbilo, vůbec jsem nevěděl proč. Začali jsme se oba dva k sobě přibližovat až to bylo skoro u polibku. Pak bohužel přišla jeho máma domů a my jsme slyšeli jen bouchnutí dveřmi, takže nás to vyrušilo. On odvrátil oči od těch mých a otráveně se zatvářil. Naštvalo ho to. 

Nic moc ale snad se líbilo :3