DVA
Ráno se obě dívky probudily ve stejnou chvíli, protože je budili kluci. Obě vyskočily z postelí a začaly řvát, ať je nebudí, protože škola je až za dvě hodiny. A odpověď Finna a Iana byla jednoduchá. Jde se trénovat. Holky na sebe hodily první, co jim přišlo pod ruku, a odebraly se do koupelny. Když vyšly, kluci čekali v obývacím pokoji jen v šortkách. Div jim oči nevypadly, když ti dva mají postavu, za kterou by sen nemusel stydět, ani model spodního prádla. Kluci kývli ke dveřím, že se jdem běhat ven. Obě byli ještě rozespalé. A Finn a někdy i Ian je stále komandovali, že jsou pomalé. Když se po hodině vrátili, holky zamířily okamžitě do koupelny.
Když konečně byly připravené jet do školy, kluci jim oznámili, že všichni jdou po svých.
„To si děláte srandu!‘‘rozčílila se Medie, „Nejdřív nás vzbudíte v půl pátý ráno a teď ať jdem pěšky! To jste se zbláznili.‘‘
„Je to pro vaše dobro,‘‘řekl klidně Ian.
„Ale mě už to nebaví a to je to teprve první den!‘‘
To už Finn nevydržel a přimáčkl Medii celou vahou svého těla ke zdi. Ruku jí držel pod krkem a potichu vrčel. Medie polil studený pot.
„Asi bys měla vědět, že mě rozčílí cokoli,‘‘zavrčel jí do ucha, „Takže mě neser! A pojď po svejch! Rozumělas?‘‘
„Jo,‘‘pípla Medii potichu.
Finn ji pustil, ale nespouštěl z ní oči. Melanie celou scénu vyděšeně sledovala, ale nemohla zasáhnout, neboť jí Ian držel za loket. Pak šli pěšky do školy. Kluci šli v zadu a dívky vepředu. Melanie držela Medii kolem ramen, aby se z toho dostala. Ve škole se Melanie všichni ptali na ty kluky, ale ona každého odpálkovala.
Po škole na ně čekala auta. Medie si nastoupila k Finnovi a Melanie k Ianovi. Kluci jeli podle dopravních předpisů. Vzhledem k autům se to nedalo čekat. Jak zastavili Medie okamžitě vystoupila a šla do pokoje.
Medie
Zavřela jsem se v pokoji v domnění, že mě všichni nechají na pokoji. Ale nenechali. Protože někdo zaklepal.
„Kdo je tam?‘‘řekla jsem a sedla jsem si na okno.
„Já,‘‘ozval se Finn, „Můžu dál? Neboj, nic ti neudělám. Přísahám.‘‘
„Jo,‘‘řekla jsem a podívala sjem se na ulici, kde jen sousedky o něčem diskutovaly.
Finn si sedl na židly a koukal do země. Minutu trapného ticha přerušil Finn, nečekaně.
„Chci se ti omluvit, že jsem tak vyjel,‘‘řekl, „Byl jsem blbej a neměl jsem na tebe útočit.‘‘
„To neměl, ale omluva přijata,‘‘řekla jsem a slezla z okna, „Ještě něco?‘‘
„Jo,‘‘řekl, „Nechtěla bys jít trénovat. Myslím do Zlaté země. jen my dva, aby získal nad Mel náskok.‘‘
Kývla jsem a přenesla jsem nás do Zlaté země. Finn vyčaroval žíněnku. Začali jsme běžnou rozcvičkou a pak to přišlo. Musela jsem zkusit ho uhodit, ale on byl rychlejší a tak jsem ustavičně byla na žíněnce. Až jednu jsem se trefila na to správné místo-do rozkroku. Finn se svalil k zemi se slovem Kurva. Trochu jsem se zasmála, ale pak jsem se ho zeptala, jestli budeme pokračovat. Řekl, že už radši skončíme. Tak jsem nás přenesla zpátky do mého pokoje. Pak jsme zezdola uslyšela křik. Rychle jsme s Finnem seběhli dolů a tam se sestra prala pomocí vody s nějakou ženskou, co vypadal jako smrtka, ale hrozně řvala. Když uviděla mě, zmizela.
