O šest měsíců později...
Melanie
Sice jsme to nejhorší odrazili, ale stále máme s Medie práci. Občas se něco vyskytne. Máme i smečku na naší straně. Riley bude za chvilku táta, bude mít kluka. Jsem na toho chlupáče docela hrdá. A já? Mám se jak v sedmém nebi. Právě jsme s Ianem na svatební cestě, na té oficiální. Vzali jsme to šupem, ale nelituju toho a abych byla upřímná - docela mě láká i představa mít s ním dítě i za cenu krveprolití. On mě změnil - dřív jsem vymetala každou párty a každou postel, ale s Ianem? Dobře, stále jsem zvíře, ale jsem mladá. A ještě dlouho budu, protože jsme se s Medie dozvěděly, že průměrná čarodějka žije tak čtyři sta let, asi ve 30 s její stárnutí zastaví.Takže super.
Jak jsem řekla, jsem na svatební cestě na Jamajce. A mám pro něj překvapení - volala jsem jednomu astronomovi a on mi řekl vše o novu, který bude za dva dny. Ano, chci už to teď! Iana jsem poslala na nákup a sama jsem připravila pokoj. Mám z toho dost nervy.
Večer jsem se chovala nervózně a Ian si toho všiml.
„Zlato, co se děje?''
„Vím, že jsme to neprobírali,''začala jsem, „Teda probírali a chci to. Chci s tebou mít dítě. Dneska můžeme.''
„Mel? Jako vážne?''podivil se, „Víš, že je to nepříjemný.''
„Vím a chci to, jsem rozhodnutá. Nov bude přesně uprostřed v deset třicet sedm. Máme ještě čtyři hodiny.''
„Ty myslíš na všechno. Bojíš se?''
„No, trochu jo, ale nemám co ztratit.''
Ráno jsem se probudila a byla jsem pořádně vycucnutá a to doslova, ale na druhou stranu- upíří kousnutí bolí, ale pak je to snad tisíckrát lepší než cokoliv jiného, ano i sex. Hlava mě bolela jako po mejdanu roku. Na krku jsem cítila zaschlou krev a ještě jsem spala na křesle, hlavou dolu, nohy nahoru. Takovou noc jsem nikdy nezažila. V týhle hnusný poloze jsem musela být asi sedm hodin a už jsem v ní spala deset hodin. Otočila jsem se a zamotala se mi hlava.
„Iane!''zařvala jsem a hned tu byl, „Je mi pekelně zle.''
„Hlava jako střep? Bolest celého těla? Motolice? Normální,''usmál se a podal mi župan, „Pojď se najíst.''
„Nejdřív vana.''
„Takže snídani do vany?''
Odkulhala jsem se do koupelny. Kousanec už tam nebyl, ale krev byla po celém krku. To jí musel tak matlat? Jinak jsem vypadala normálně. Napustila jsem si teplou vodu a Ian se objevil jen v ručníku s obřím tácem s jídlem. Toasty, sýr, máslo, šunka, koláčky, musli a čaj. Zalezli jsme si do vany a povídali si. Ještě nikdy jsem si nepřidala tak trapně. Nebylo to tím, že jsme byli ve vaně, jelikož tam už jsme spolu byli hodně krát, ale tím co se dělo.
„Bude to fungovat. Na sto pro?''zeptala jsem se rudá jako rak a nebylo to tou vodou, „Protože už to nemíním opakovat znovu.''
„Jo, vždycky to funguje,''zašeptal mi do ucha.
Medie
Bitva i moje smrt byly vyčerpávající. Ale vede se mi dobře. Stále bydlím s babi a Finnem. Adam už vypadnul, děkujeme. Já jsem se přestěhovala. Teda spíš jsem s babiným dovolením propojila Finů a Ianův pokoj. Ian a Mel mají už svůj domeček. Takže do toho dvou pokoje jsem se navezla k Finnovi. Abych byla upřímná, klape nám to. Občas mě štve, ale pak udělá psí očka a všechno je zapomenuto. Jednou šel na nákup a nechal mobil doma a tak jsem za ním šla a viděla jsem ho jak se baví s Isou. Nežárlila jsem, jen myslím, že by bez vlasů vypadala mnohem líp. Finn si ze mě pak celou cestu utahoval.
O našem vztahu jsem dost pochybovala. On je prostě Finn. Prostě mi nechává určitou svobodu, není to o tom on se pohne, já se pohnu a do ni čeho mě nenutí a tak dál. Jen mě občas štve, že nechá nepořádek - uznejte, že najít prázdný sáček od krve v posteli není nic příjemného.
Na dnešek jsem mu připravila překvapení. Babi nebude doma a ne nebude to strip show nebo něco v tom slova smyslu. Ten dostane infarkt. Večer jsem se dostali do postele.
„Finne,''obrátila jsem se na něj a on se jen usmál, „Přemýšlela jsem. A napadlo mě, jestli se nechceš napít.''
„Jak to myslíš, Med,''usmál se, bylo na něm vidět, že ví co myslím.
„Žádnej sex, půjde jen o krev.''
„Vážně můžu?''
„Jo, napij se, ale nevysaj mě dosucha.''
Finn se ještě více usmál. Rychle se přesunul do křesla, kde se pohodlně rozvalil. Připadala jsem si jako děvka. V posteli by to taky bylo intimní, ale teď to bylo znásobeno. Sedla jsem si k němu zády. Cítila jsem jeho horkou ruku, jak mi dává vlasy na stranu. Jeho horký dech na mém krku, pak bolest a nakonec neuvěřitelnou slast. Myslím, že jsem právě pochopila lidi, co jsou na tom závislý. Před tím jsem si říkala krev a nic víc, ale teď jsem vážně chtěla víc. Vím, že když se od něj nenapiju nic se nestane. Poslepu zápasit s jeho kalhotami nebylo nic pohodlného, ale on to vycítil a přestal mi pít krev. Odnesl nás k posteli a obstaral zbytek.
Dívky se setkali po dvou měsících, kdy Mel a Ian cestovali po světě. Mel přednesla velkou novinu, že bude máma.
„Finne,''usmál se Ian, „Cítím z tebe Mediinu energii.''
„Před časem jsem mu dala napít,''usmála se Medie na Iana a dál gratulovala sestře.
A tak končí příběh o dvou výjimečných sestrách, dvojčatech. Spolu zažily mnoho dobrého a zlého. Možná se k příběhu někdy vrátím v jednorázovkách, ale končím. Moc děkuju, že jste příběh četli.
