2 den roku 2952
Smrt je smrt, ale ne definitivní. Slunce snáší, ale už bylo prolito moc krve. Musím to napravit. To co jsem udělal, se nemělo nikdy stát! Nikdy! Měli zůstat mrtvolami ve svých hrobech a ne oživlým zlem. Tak musím z obětí udělat mstitele. Lovce. Můj první pokus nevyšel - oni měli být dobrými mrtvými, ne zlem. Druhý pokus musí vše změnit. Musí!
Děvčata si prohlížela deník. Text tam mluvil jasně, i když některá slovní spojení nedávala smysl.
„Kdo jsou Lovci?‘‘zeptala se Melanie.
„Lovci jsou zabijáci upírů. Podle toho, co se zde píše, je stvořil jeden a ten samí muž,‘‘ řekl klidně Eduardo, který se jako mlha objevil.
„Lovci jsou také upíři, ale lidskou krev, podle toho co jsme se dočetli, nesnáší dobře. Preferují zvířecí krev a lidem neubližují. Jsou tu pro to, aby lovili upíry, kteří jsou nepřizpůsobivý. Rada je právě hledá, ale nemáme vodítka než tohle,‘‘řekla potichu Agnes a prošla rychle knihu až na stranu označenou jako Lovci.
„Lovci jsou upíři zabíjející upíry,‘‘řekla Medie a protočila oči, „Stvořil jsem je, aby konali dobro. Dobro. Byli to první oběti Prvních, jak jsem skromně ta monstra nazval. Heminia, Tuaomo, Fereyd, Anahi, Swaem, Thoth, Marassa a Enhil. První a jediní Lovci na světě. Takže jich je jen pět na několik tisíc upírů?‘‘
„Myslíme, že už jich je míň,‘‘řekl Eduardo, „Upíři je zabíjí.‘‘
Melanie listovala knihou a hledala určitou informaci. Medie jakoby vycítila, co hledá pomáhala hledat. Agnes a Eduardo stáli opodál a sledovali, co dvojčata hledají. Na jedné stránce se zastavili. Byl tam výstřižek něčeho, co vypadalo jako noviny.
„Nalezen zabitý člověk,‘‘četla Medie, „Tyto zprávy se tu opakují. Masový vrah?‘‘
„Vrazi. Otoč na další stranu,‘‘řekl Agnes.
„Všichni vědí, kdo za ně může, ale nikdo s tím nic nedělá. Měl bych zasáhnout nebo neměl,‘‘přečetla Melanie kus deníku, „To tam nefungovala policie?‘‘
„Myslíš, že policie by něco zmohla proti sedmičlenné skupině masových vrahů? A myslíš, že policie existovala v době něco kolem roku 2685 před oficiálním letopočtem?‘‘
„Byla to vyspělá, velmi vyspělá vesnice. Nevíme, kde byla, ale zanikla, protože kdyby existovala, byla by technika a vše okolo na kosmické úrovni,‘‘řekl Eduardo.
„Momentíček, 2680 před letopočtem?!‘‘vykřikla dvojčata jednohlasně, „Tahle věc je stará přes 4000 let?!‘‘
„Správně, jste chytré,‘‘usmál se Eduardo, „Byli hodně vyspělí.‘‘
Celé dvě hodiny četly knihu, ale nic bližšího o tom co se vlastně stalo, kdo byli ti První, nenacházely. Jen informace, pár kouzel, ale o upírech nic. Medie byla vytrvalá čtenářka a tak četla i poté co to její sestra vzdala a věnovala se raději pilováním nehtů.
„Mám to!‘‘zakřičela Medie a pleskla rukou Melaniino rameno, „Seslat na ně nemoc bylo to nejmenší. Tak jsem jim smrti pařáty poslal. A tak do jediného dne zemřeli. Tím jsem vyhladil jednu rodinu, ale jako vrah se necítím. První postila smrt ty nejmladší - Andonnu a Izalaeka. Pak přišla řada na zbylé děti-Kondonielu, Eukorune a Sindiela. Když rodiče viděli, jak děti umírají chtěli se zabít, ale mé kouzlo bylo rychlejší. A tak Aribella a Conrorade zemřeli. Jejich jména jsou Aribella, Conrorade, Kondoniela, Eukorune, Sindiel, Izalaek a Andonna. Tu poslední potvůrku známe! Chodí s Ythzem.‘‘
