Jdu Za Tebou Sherlocku

•5•

Bylo to už šest měsíců, kdy se stala jeho údajná 'sebevražda' a Mycroft se konečně dostal ke svému bratrovi. Až doteď byl zaneprázdněn různými zločinci a svými temnými myšlenkami.

Bylo mu ho líto. Teda jestli se tomu lítost dala říkat, protože Mycroft měl pocity zakopané hluboko pod svým myšlenkovým palácem, aby na ně nemusel myslet. Jenom by ho mohli rozptylovat.

Jakmile ale Sherlocka spatřil, všechny vnitřnosti se mu podivně sevřeli, v ústech mu vyschlo a oči se doširoka otevřeli.

Stál tam jen tak v černé košili, díky níž vypadal ještě bleději. Ruce pevně zatínal a o Mycrofta ani nezavadil pohledem.

Sklíčený starší bratr se k němu neochotně dobelhal. Ústa zkřivil do sklíčené grimasy a snažil se nedát najevo tu jeho bratrskou starost.

,,Co po mě zase chceš?!"

Ohnal se po něm Sherlock, než stačil cokoliv říct.

Mycroft zdrcenně zamrkal a spolknul děsivé úvahy. Neodpovídal mu na jeho otázku, nevěděl totiž jak.

,,Ach ne.."

Zašeptal škodolibě Sherlock.

,,Náš vševědoucí Mycroft nemá slov! Jak je to možné?"

Mycroft na něj letmo hodil naštvaný pohled, sáhl do levé kapsy svého nechutně drahého obleku a vyndal krabičku Malboro's. Vytáhl dvě cigarty, načež jednu z nich podal svému mladšímu bratrovi.

Sherlock ztuhnul a netušil co měl Mycroft za lubem. Zamrkal, jednu cigaretu drapnul, promnul ji mezi prsty, až se mu ty kousky tabáku válely na dlani. Nakonec si ji ale vsunul mezi zuby a natáhnul ruku směrem k Mycroftovi pro zapalovač.

Ten potlačil svůj smích, věděl že by ho tím jenom popudil. Ruka mu vzlétla vzhůru k náprsní kapse, kde se skrývala jeho masivní kovová krabička. Sevřel ji svými hbitými prsty a škrtnul.

Oheň vzplál, oba Holmesové si zapálili své cigarety, a blaženě vydechli nikotinový kouř.

,,Kouříš moc slabý Mycrofte...Není tam pořádně cítit ten dehet."

Sherlock se při svých slovech pohrdavě zašklebil a dál vstřebával ten krásný pocit.

Chvíli vedle sebe jenom mlčky stáli, a užívali si toho neskonalého ticha, které nakonec Sherlock neochotně prolomil.

,,Proč jsi přišel Mycrofte? Nikdy nepřijdeš osobně jenom když se děje něco vážného... Takže co je?"

Napětí a nejistota se z jeho slov odrážela, jako od vyleštěného zrcadla.

Mycroft naposledy vydechl štiplavý kouř a změřil si ho pohledem.

Stál s jednou rukou v kapse, a s druhou rukou u svých úst, kde dohořelá cigareta začínala vyhasínat, až ji Sherlock otřel o dlážděnou zem.
Jeho mandlové oči bloudili snad po celé místnosti, jen se absolutně nezaměřili na Mycrofta.

Starší bratr stále vymýšlel odpověď, která by ho nevylekala. Sherlock byl totiž stále přesvědčen, že se k Johnovi vrátí a oni budou žít jako dřív. Spolu bez starostí (Když nepočítáte všechny jejich nepřátele). Sherlock si stále myslel že John bude jako dřív. Ani nevěděl jak se mýlil.

Normálně by Mycroftovi udělalo škodolibou radost, jak se jeho bratr mýlí. Jenže teď ne. Teď si kvůli tomu přišel hrozně. Ani nevěděl jak ty pocity pojmenovat. Nikdy dřív se takhle necítil. Mohla to být lítost? Nebo strach? Ne opravdu, city nikdy nebyla Holmesova parketa. Ať jednoho či druhého.

,,Sherlocku..."

,,Mycrofte?"

Jejich oči se setkali. Mycrofta byl vyděšený že ani neví jak se cítí. Byl vyděšený že neví.

Sherlock nebyl vyděšený. Možná jenom trochu. Byl hlavně nervózní. Měl jedinou slabinu, jedinou, co ho dokázala dostat na kolena. John. To jenom on, ho dokázal takto vystrašit vlastním nebezpečím. Jenom on, jeho jediný přítel, kamarád, společník...Byl i něco víc? Na tuto otázku si nedokázal odpovědět. Celých šest měsíců, se snažil rozplést Moriartovu síť, jenže na tuto otázku si až do teď nedokázal odpovědět.

Mycrofta se z hluboká nadechl a vydechl, jako by se musel přemáhat říct něco dalšího. Nakonec ztnul pěstí a nepřerušoval oční kontakt.

,,Sherlocku... My... To... No..Ty.. Prostě...Vracíme se domů."

Znovu zdravím!

Konečně tu je další kapitola.

Trochu delší než předtím co?

Jo je já vím...Prostě u tyhle povídky nedokáží mít jakž-takž pořád stejný počet slov u jednotlivých kapitol.

Jsem taaaaak proměnlivá!

Ano já vím... No každopádně další kapitola bude, buď zítra odpoledne, nebo pozítří dopoledne.

Ještě nevím.

A chci se vás zeptat, máte radši titulky nebo dabing? A proč?

Jen zvědavá :D Odpovědi mi posílejte do komentářů.

Já? Asi titulky. Proč? Pfff...To je přece jasný... Sherlockův úchvatnej baryton ne? :D +Moriartyho šílenej hlas je prostě unikát.

Zatím Nazdar! :)