•6•

1.1K 112 7
                                    

John byl na pokraji zhroucení. Teď už se s nikým nevídal. Všech se stranil. Jeho myšlenky ho požíraly zaživa.

Jeho sestra se mu všemožně snažila pomoct, ale on jí to ani neumožnil.
Paní Hudsonová ho neviděla od Sherlockova pohřbu. John se jí úspěšně vyhýbal celých šest měsíců.

Ale Britské vládě se vyhnout nemohl.
Byla totiž všude. Stalo se to měsíc po Sherlockově 'smrti'.

Když s ním chtěl Mycroft mluvit, tak pro něj poslal svoje černé, tajemné auto. Ze začátku ho John ignoroval, načež toho okamžitě litoval.

Mycroftovi muži ho našli v jeho starém bytě na ubytovně, kde bydlel i po válce. Zrovna se snažil uvařit něco poživatelného.

Oni ale k němu doběhli zezadu a uspali ho nějakou drogou co mu píchli do krku. John se probral snad po hodině v nějakém starém skladu, vedle vysokého muže s jeho černým deštníkem.

,,Jak se vám daří, doktore Watsone?"

Ušklíbl se při svých vlastních slovech Mycroft.

John mu ale nemínil odpovědět. Seděl na prochlazené zemi a tupě mu zíral do obličeje.

,,Vypadáte špatně, měl by jste o sebe více dbát, co si takhle udělat malý výlet? Určitě by vám to prospělo...Karibik nezní špatně. Nebo i v Irsku je touto dobou prý nádherně."

Mycroft byl nejistý z toho že John neodpovídal. Očima různě těkal po místnosti a doufal že mu doktor aspoň na něco odpoví.

,,A jak se Harry? Prý jste byl nedávno navštívit! Zaslechl jsem že jsou s Clarou zase spolu. To moc přeju. A co vy Johne? Nikoho jste i zatím nenašel?"

Jdu Za Tebou SherlockuKde žijí příběhy. Začni objevovat