Začínalo se pomalu stmívat a tak jsme se Yuki rozhodly že zalehneme a jelikož NĚKDO (zdůrazňuji aby nebylo tak nápadné že jsem to byla já C: ) zapomněl spacáky tak jsme se uvelebily v autě. No popravdě to moc příjemné nebylo.
RÁÁÁÁÁNO
-----------------
,,Waaa-uuh" protáhla se Yuki. ,,Konečně jsi vzhůru!" zvesela jsem křikla a objala Yuki. ,,C-co to děláš?" vypadalo to že nemůže dýchat, ale mně to nevadilo. ( C:) ,,Víš jak jsem se bála?! Že nás někdo přepadne.." zahanbeně jsem vylíčila pocity dnešního rána. Yuki zaťukala na čelo a vylezla z auta.
Po chvilce jsem vylezla taky a vzala si z batohu Bebe sůši. ,,Moje oblíbené!" rozplývala jsem se nad sušenkama. ,,Ty jsi mi je snědla!" zděsila se Yuki a já se jenom omluvně zasmála. ,,Bezva!" řekla naštvaně Yuki a zakousla se do toustového chleba.
Po výtečné snídani jsme se rozhodly zavítat trochu níže pod naše území.
Slezly jsme kameny dolu. ,,Dál než za tou dírou jsme ještě nebyly" oznámila Yuki hrdě a poté si začla nožíkem prosekávat cestu větvemi.
Když máme ty kameny nemáme i nějaké superschopnosti?.. To musím prověřit.
Zatímco se Yuki prosekávala houštim plným mravenců, já jsem nahmatala v její kapse kámen a nenápadně ho vyndala. ,,Mám ho!" šeptla jsem si.
,,Co máš?" otočila se na mne Yuki s poměrně vražednym pohledem.
,,Ehmm.. Mám.." začala jsem se rychle rozhlížet kolem sebe, : ,,Banán!" vykřikla jsem s velkým úsměvem. ,,Mmm.." zabrumlala si a sekala dál.
Vzala jsem kameny a dala je k sobě a v tu chvíly mi narostly ouška. ,,Jůů" poskočila jsem si zvesela.
Yuki se na mne vražedně podívala (i když s těma ouškama kawaii), : ,,Já tě zabiju!!!"
A hodila na mně něco jako.. ,,Modrý Oheň?!" zařvala jsem. Řítil se proti mně a já myslela že je po mně, ale v tu chvíly ten oheň přebyl ten samý, ale z jiné strany...
