POHLED CHI
Nemohla jsem jí tu nechat. ,,Yuki, co se děje?" snažila jsem se znít klidně, ale v duchu jsem byla nervózní jako nikdy předtím.
,,Tvoje chyba že jsi mě neposlechla!" ohnala se po mně foxfirem. Oplatila jsem jí to. Oba do sebe vrazili a rozplynuli se.
Dvě kitsune sestry stály proti sobě. Nechtěla jsem jí ubližovat, ale jiná možnost nebyla.
V tu chvíly sem přiběhl Katsumi a kousek před ním Akemi: ,,Chi! Omlouváme se, Akihito spadl a zasekl se mezi kameny."
Nebyla jsem ráda že je vidim. Yuki jim může ublížit.
Akemi vytáhla z kapes nožík a utrhla větev po které nožem několikrát přejela. Katsumi jen tupě koukal jak se konec větve tvaruje do špice. Pochybuji že má s bojem zkušenosti. Akemi se do chvilky podařila perfektní špička. ,,Tu máš!" hodila ji na Yuki. Minula jí těsně. Vlastně jí jenom řízla do ruky. ,,Argh"
Najednou se Yuki pomalu zvedala.. Ona lítá!
,,To není konec!" pustila foxfire na strom, který ho zasáhl vysokou rychlostí se řítil na mě: ,,Ááá!" zařvala jsem, ale stačila uhnout. Švihla jsem po ní pár slabých ohýnků. Ano, nebyla jsem s foxfire moc zkušená, ale ona taky ne.. Tim pádem tohle není jen tak Yuki. Někdo jí to provedl. Ona by tohle nesvedla. Zamračila jsem se: ,,Nech Yuki být!" Ta se jen zákeřně zasmála: ,,Nechám si poroučet od malé holčiny? To si myslíš? Pche! Yeji, Haru, sem!"
Proběhl mi mráz po zádech když přede mnou stáli dva modří tygři. ,,Útok!" křikla na ně a oba se vrhli proti mně. Foxfire na ně nezabíral. Ani Akemin "aport" trik se nevyvedl.
Za mnou vyběhla bílá liška která za sebou táhla stejně bílou záři.
Proběhla obouma stvořeními který ze sebe vydali poslední řev. Poté se opět ztratila ve tmě. Tomoe..
Yuki se zamračila, ale hned jí úsměv naskočil zpátky: ,,Co se dá nadělat." pokrčila rameny. ,,Konec hraní, jdu tě zničit!" zasmála se vytvářela čím dál větší magii až jí poslala na mě.
Srdce se mi zastavilo a já se jen přikrčila, zavřela oči a doufala že tohle je jen noční můra.
Kouzlo však narazilo jinam než do mě a ozval se Akemiin křik. Nešlo rozpoznat co řvalo, ale žila jsem.
Otevřela jsem oči a to co jsem uviděla mě zaskočilo ještě více. Byl to Katsumi. Nechal se zabít kvůli mně. Do očí se mi nahrnuly slzy: ,,Ty zrůdo! Nesnáším tě!" zařvala jsem na Yuki z plných plic.
POHLED YUKI
Ne.. Zabila jsem člověka.. Má sestra mě nesnaší..
Já to nezvládnu.. Byla jsem na sebe tak naštvaná!
POHLED CHI
Yuki pomalu začala klesat opět dolu a jak otevřela oči, zase jsem v nich viděla oceány. Každopádně mi v tu chvíly bylo vše ukradený..
,,Katsumi.." klekla jsem si a spustila vodopád slz.
,,Otevírá oči" oznámila napjatě Akemi.
Otevřela jsem nadějně oči. ,,Ka-Katsumi!" rozjasnila jsem se. Usmál se na mě a já mu úsměv oplatila. Nemohl se sice moc hýbat, ale žije! A to je pro mě to hlavní.
Yuki pořád stála na druhém konci se sklopenou hlavou. ,,Yuki.." přišla jsem za ní.
,,Vše jsem zvorala" podívala se na mě. ,,Ty za to nemůžeš." řekla jsem upřímně.
,,Co když se to stane znova?" zeptala se. No.. Stejnou otázku si kladu i já. Usmála jsem se a odvedla ji k Akemi. Katsumimu jsem pomohla vstát a šli jsme pomalu zpět.
