Sladká příchuť ABECEDY / Petr Lexa

A - Angelika

Vybírám věci ze skříně, přes rameno si přehodím ručník a jdu do koupelny. Župan, který mám na sobě nechám volně spadnout na zem a ručník položím na pračku. Pomalu otočím kohoutkem. Nastavuji si vodu, když už se mi zdá daná teplota přijatelná, tak se položím do vody a úplně se uvolním. Z okraje vany jsem vzal láhev s mořskou solí a trochu si nasypal do vody. Není nic lepšího, než se po dni stráveným v zatuchlým studiu, skákáním po pódiu a po milionech rozhovorů naložit do horké vany s mořskou solí. Můj pracně dělaný účes se přes den zničil. Zadržel jsem dech a ponořil hlavu pod hladinu. Když jsem se zase vynořil, tak se mi vlasy lepily na čelo. Prstem jsem je jen odhrnul. Koukl jsem na skříň, ve které byli uložený ručníky, kosmetika (pro muže) a další blbosti. Otřásl jsem se při vzpomínce na své dětství. Dost mě poznamenalo.
Po velmi příjemné a uvolňující lázni jsem se převlíkl a nesedl si nikam jinam, než před svůj Macbook. Stříhání videa mi zabralo asi 3 hodiny, přidávání efektů 2 a render asi hodinu a půl. Potom jen stačilo udělat miniaturu a nahrát na YouTube. Samozřejmě hned plno shlédnutí, liků, pozitivních komentářů. Ale nebylo by to YouTube, kdyby se nenašli hateři. Ale ty jsem nějak zvlášť neřešil. Kliknul jsem na hlavni stránku YouTube. V nabídce se mi ukázalo pár videí, ale....jedno mě zaujalo. Byl to dokument o vrazích. A jmenoval se; ,,Vraždy podle abecedy."
Pustil jsem si to. Zajímavé. Najednou jsem se ale zamyslel. Nad tím, jak mě matka zneužívala. Nad vztekem, který v sobě dusím, už od 13-ti let. Jak ho jen vybít? Pořád mi v hlavě zvonila jedna a ta samá věta; Podle ABECEDY

ABECEDA. Ode dnes moje oblíbené slovo. "Hej! Pavle" zakřičel jsem z obýváku. "Co je?" "Pojď sem." Přišel a sedl si vedle mě. "Co chceš?" "Máš teď večer čas?" "Jo, proč?" "Půjdem na procházku.'' Ušklíbnul jsem se.
"Cože?" "Prostě do baru." "Aha, tak to nebudu spěchat, protože tobě trvá vždycky půl hodiny než vylezeš z koupelny." ''Dneska na to kašlu. Dám si jen snapback." "Ok, tak se oblečem a půjdem?" "Jo!" Řekl jsem radostně, zaklapl Macbook a šel do pokoje znovu prohledávat skříň. Vzal jsem si skinny džínsy roztrhané na kolenou a černé triko. Na hlavu snapback a šel na chodbu, kde už stál připravený Pavel. "Můžem?" Zeptal se. Já se jen usmál a kývl hlavou na náznak souhlasu. Po cestě do baru to byl samý smích. Jeden vtip za druhým. Pavel je vážně třída. A jsem moc rád, že ho můžu mít za nejlepšího kamaráda a zároveň spolubydlícího. Když jsme otvíraly dveře, tak nás na začátku zastavila ochranka, nebo respektive mě, protože si mysleli, že mi je 15. Až po důkladném prohlédnutí občanky se mě uráčili pustit dovnitř. Pavel tam čekal s úsměvem od ucha k uchu a pár lidí bylo taky vysmátých. Strašně vtipný. Když tak koukám na ty holky, tak skoro polovina vypadá na 15. Chci nějakou krásnou brunetu, hnědý oči, menší než já. Ale musí mít to nejpodstatnější. Jméno s prvním písmenem abecedy. Jednu nádhernou vidím sedět u baru. Zatáhnu Pavla za ruku a kývnu hlavou směrem k holce. Křivě se usměje a jde za mnou směrem k ní. "Co tu dělá tak krásná holka sama?" Zašeptal jsem jí u ucha. Trhla sebou a prudce se otočila. Jenže jak se otočila, tak byla jen pár centimetrů od mých rtů. Odtáhla se a ruku si přiložila na hrudník. "Málem jsem z tebe měla infarkt!" Zavrčela. "Oh, tak v to se ti omlouvám. Můžu si přisednout?" Usmál jsem se. Skousla si ret. Přejela mě pohledem odspodu, první se pohledem zastavila u mého rozkroku. Nečekaně. Až mě měla celýho přeměřenýho, tak řekla ano. "Dáš si něco?" "Tonic s ledem." "Nic ostřejšího?" "Ne, Děkuju." Přivolal jsem si barmana a objednal jeden Tonic s ledem a sobě rum s Colou. Tak. A teď jen doufat, že se jmenuje, tak jak potřebuju. "A jak se jmenuješ?" Srdce mi tlouklo jako o závod. "Ehm...Angelika, ty?" Uchechtnul jsem se a v duchu se radoval. "Petr." Podal jsem jí ruku a potřásl si s ní. "Počkej tady, zajdu si jen na záchod." Řekla a odešla. Okamžitě jsem si k sobě přivolal barmana. "Máte tu éčko?" Zeptal jsem se nenápadně. Jen přikývl. "Tableta 300,-" peníze mě nijak netížily. Zaplatil jsem mu to. Prášek rozdrtil na lžičce, kterou mi barman půjčil a vysypal jí to do pití. Už vycházela ze záchodu, tak jsem to jen rychle zamýchal a dělal, jakoby se nic nestalo. Naštěstí nic nepoznala a s úsměvem se napila. Začala hrát Lhůta Záruční a ona si ji potichu zpívala. Jen jsem se nad tím pousmál. Začal jsem taky potichu zpívat, potom víc nahlas. S udivením se na mě podívala. "To, ty?" "Co já?" Nechápal jsem, co tím myslí. "To ty jsi ten, co nazpíval tu písničku?" Zasmál jsem se. "Jo. Odhalila jsi mě." "Woow. Máš nádherný hlas." "Děkuju, ale můj hlas se nedá srovnat s tvojí krásou." Řekl jsem svůdně a dal jí za ucho pramínek vlasů. Jen se začervenala. Chytla mě za tváře a políbila. Stalo se to tak rychle, že jsem ani nestihl nijak zareagovat. Začala pohybovat rty a já se zapojil taky. Měla je neskutečně měkké. Ale ta jahodová příchuť, kterou jsem cítil, když jsme si hráli s jazyky byla nádherná. Asi po minutě nám došel vzduch. ''Nějak...se mi motá hlava." Už to účinkuje. "Pojď. Půjdem jinam." Vzal jsem jí kolem pasu a na pult hodil drobný. Vyšli jsme ven na čerstvý vzduch. "Lepší?" "Trochu." Hm...co teď? Ty jo Petře. Trochu sis to mohl promyslet. "Můžeme jít k nám." Pohladil jsem jí po zádech. "Super. Ale budeme tam samy, viď? " Řekla roztomilým hlasem a koukla, jako kotě. "Budeme." Celou cestu k nám jsem měl ruku kolem jejího pasu. "Je mi zima." Sundal jsem si bundu a přehodil ji přes její ramena."Děkuju." "Neni zač." Usmál jsem se a věnoval jí polibek do vlasů. Dorazili jsme k našemu paneláku a já vyndal klíče, které jsem zasunul do zámku a odemknul vchodové dveře. "Petře, je mi zle." Já myslel, že éčko je taneční droga. Ne, že jí potom bude špatně. I když mi barman řekl, že to může nějakou dobu trvat. Posadila se u nás na gauč a podala mi bundu, kterou jsem odnesl do skříně. "Otevřu šampaňský, jo?" Radostně přikývla. "Už mi je líp." "To jsem rád." Vyndal jsem z kredence dvě skleničky na víno a nalil nám oboum. Cinkli jsme si na zdraví a oba dva se napily. "Kolik ti vůbec je Angee?" ''19 a tobě?" Uhhh...to je ještě mladotinka. Ale co. "24." "Hmm...vypadáš na 15." Zasmála se. "A ty zase vypadáš, že by jsi po mě hned skočila." Vypláznul jsem jazyk a skousl si ret. "To jsem tak průhledná?" Vrhnul jsem se jí na rty. Ona mi obmotala nohy okolo pasu a dala mi ruce za krk. Vyzvednul jsem jí, přešel ke zdi a opřel ji o ni. Byli jsme k sobě natisknutí tak blízko, že by se mezi nás nevešel ani ten nejtenčí papír. Trochu mi sklouzla dolů a já se o ni otřel rozkrokem. Vzdychla mi do ucha. Líbal jsem ji na krk a udělal menší cucflek. Můj kamarád už byl plně v pozoru. Sundala mi snapback a já jí halenku. Už přede mnou byla jen v podprsence a já stále oblečený. Bylo na ní pomalu vidět, že je pod vlivem té drogy. Přesně jak jsem chtěl. Chytil jsem ji pod zadkem a odnesl ke mě do pokoje, kde jsem ji položil na postel. Začala mi vyhrnovat triko a já jedním kmitem svých prstů rozepl její podprsenku. Byla přede mnou jen v legínách. Překulila nás tak, že jsem byl dole. "Ne." Překulil jsem nás zpátky a byl nahoře. "Nahoře budu já." Jen se zamračila, ale nepodporovala, protože věděla, že to stejně nemá cenu mi odmlouvat. Chytil jsem její ruce. Políbil jsem jí a dělal si vlhkou cestičku k hrudníku. Políbil jsem jí na bradavku, přejel po ní jazykem a lehce do ní kousnul."Ah, Petře." Zavzdychala a nohama si mě k sobě ještě víc přitiskla. To samé jsem udělal i s druhou bradavkou a jel jazykem níž až k pupíku a tam se zastavil. Stáhnul jsem jí legíny, zatímco já měl pořád kalhoty. Pohladil jsem ji přes kalhotky. "Prosím.." "O co prosíš krásko?" Řekl jsem do polibku. "Chci-to-hned." Vydala ze sebe mezi polibky. Usmál jsem se a znovu ji pohladil přes kalhotky. Cítil jsem její vlhkost i přes látku. Zajel jsem pod kalhotky a zmáčknul ji. "Ahhhh.." zaskučela. Chytila mi můj pásek a začala ho rozepínat. Setřepal jsem kalhoty z nohou dolů a Angee mi je stáhla nohama. V mých boxerkách byl už velký stan. Angelika se na něj koukla a olízla si rty. Vím na co myslí. "Ne, díky." Mrknul jsem na ní a sundal jí kalhotky. Ona mi na oplátku sundala boxerky a chytla ho do svojí ruky. Začala pumpovat a já potichu vzdychal. Ale po chvilce jsem ji zastavil. "Zlato, nemůžeš takhle hrrr, já se hned udělám. Chci být v tobě." Holka byla totálně mimo z tý extáze. Opatrně jsem na ni nalehl a vniknul do ní. První pomalu a jemně, ale jak už jsem byl vevnitř, tak jsem se začal pohybovat. Vzdychala, křičela moje jméno, nebo ať přidám. Připadal jsem si jako v motorová myš. Kapičky potu mi stékaly po čele a já se s výkřikem jejího jména udělal. Vzdychal jsem, jako bych právě uběhnul maraton. Jenže její tělo ještě nebylo uspokojeno. Naslinil jsem si dva prsty a zasunul je do ní. Palcem jsem jí dráždil poštěváček. Prohýbala se v zádech, mačkala polštáře rozkoší a vzdychala o sto šest. Udělala se a vyčerpáním hned tvrdě usnula. Lehnul jsem si vedle ní a zezadu ji obejmul. Takto jsme spali až do rána.

Vzbudilo mě jemné šťouchání do ramene a stálé opakování mého jména. "Petře." "Hmm..dobrý ráno." Moc se netvářila. "Ehm...my jsme spolu to." Řekla a na rukou ukázala tohle 👌👈. Ach...jistě. Jak by si to mohla pamatovat. "Jo." "No, a jaký to bylo?" "Úžasný. Ale je ti jasný, že to bylo jen na jednu noc?" vykulila oči jako bych se dočista pomátl. "Ty hajzle!" "Nemohla jsi od toho čekat víc." "Počkej! To si ještě vyřídíme!" Oblíkla se, odešla z pokoje a už jsem jen slyšel, jak bouchly dveře od bytu. Vstal jsem z postele a přešel k pracovnímu stolu. Vytisknul si papír s abecedou. K písmenu 'A' jsem si napsal 'Angelika'. "Haha...tak to by jsme měli." Řekl jsem si pro sebe a u áčka si udělal červenou fajfku.