B - Barbora

839 44 14
                                    

Dnes mě čeká další koncert. Mohl bych zkusit lovit. O mém vybíjení vzteku zatím nikdo netuší a to mě vyhovuje. Asi za dvě hodiny přijede Lukáš, mám tedy dostatek času. Sedl jsem si na postel a prohlížel jsem si sociální sítě, odpověděl na několik zpráv co nám přišly na Slzu. Pak jsem si sbalil věci a zamířil ke skříni. "Tak, co si dneska vezmu." přemýšlel jsem nahlas a prohraboval jsem se v košilích. "Vezmu si tuhle." vzal jsem si košili s puntíky a přidal ji k sbaleným věcem. A teď je načase koupelna. Mám naštěstí ještě spousty času, takže pohoda. Asi bych si po včerejší vášnivé noci s Angelikou měl hodit alespoň sprchu. A tak jsem se svlékl a vstoupil do sprchového koutu, pustil jsem na sebe až vroucí vodu abych se uvolnil. Zakroutil jsem krkem, cítil jsem jak se mi zvedá při myšlence na Angeliku a tak jsem vzal sprchový gel a teplé kapky dopadající na mé tělo vystřídal studený gel abych se vzpamatoval. Pořádně jsem si umyl intimní partie a v podpaždí abych nesmrděl. Spláchl jsem jej a pak si ještě umyl vlasy. Vylezl jsem ze sprchy a utřel jsem si tělo a oblékl jsem se. A teď přišly na řadu vlasy. Nesnáším své vlasy... vyfénoval jsem je a pak vzal vlásek po vlásku žehličkou. Jemně je rozcuchal, aby to nevypadalo tak blbě. Otevřel jsem dveře a tam stál Pavel. "Ty vole... ty se tam zamkneš a já se tady můžu poch*at." zavrčel. "Tak přeju dobrý dáno." zakroutil jsem hlavou a šel do pokoje. Vzal si věci a šel před barák, tam už stálo Lukášovo auto. Doběhl jsem tam a dal si věci do kufru a sedl si na místo spolujezdce. "Čau." pozdravil jsem nadšeně Lukáše a připoutal jsem se. "Nazdar, jsi nějak dobře naladěnej. Copak si včera dělal?" zeptal se a vyjeli jsme. "To si nechám pro sebe." zasmáli jsme se, Lukáš pustil rádio. Měli jsme zapnutou Evropu 2 a zrovna začali hrát Fáze Pád od nás. Na tenhle song do vyšel nedávno klip takže jsme rádi že ji slyšíme i z rádia. Nevydržel jsem a začal si ji zpívat. Lukáš stáhl okýnko a já teda začal doslova řvát: "Jsem na horský dráze fáze pád... chceš tu písničku slyšet celou na živo? Tak přijď za dvě hodiny do Megastore koruna na Vaclaváku!" zavřeli jsme okýnko a dostali jsme záchvat smíchu. Ty výrazy některých lidí. Bože, co mě to napadlo.

Dojeli jsme na místo. Před vstupem už stálo pár fanynek a tak jsme se jenom protáhli a šli jsme se chystat. Nejprve jsme postavili nástroje a udělali zvukovku. Všechno klape jak má. Asi za deset minut máme začít, takže jsme se šli převléknout a udělat poslední úpravy. Nenápadně jsem se koukl kolik holek co by se mi hodili asi stojí. Nó, na výběr mám, ale potřebuju aby její jméno začínalo na B. To budu mít šanci zjistit až po koncertě na autogramiádě. Jak už jsou netrpělivý. Zalezl jsem zpět do zákulisí. "Připravenej?" zeptal se Lukáš. Kývl sem na náznak "ano". Vběhli jsme tedy na pódium. Fanynky začaly řvát a pištět, lítaly blesky z fotoaparátů ze všech stran a některé si nás natáčeli. S úsměvem jsem přistoupil k mikrofonu a řekl: "My jsme skupina Slza a zdravíme Prahůůů!" a zdvihla se druhá vlna jásotu a pištění. Začali jsme tedy songem Etikety. A já projížděl pohledem dívčí publikum, samá holka pod 15. To není dobrý, já nechci jít sedět. A pak se můj zrak zastavil, tohle jsem nečekal. Na koncert přišla Angelika? To je blbost... Nebo není? No každopádně je tu holka co vypadá jako ona. A tak jsem se na ni raději nedíval. A prohlížel jsem dál. "A teď vám zahrajeme song Atrakce." zpozorněla, tuhle písničku věnuju jenom jí. A celou dobu co jsem zpíval jsem z ní nespustil oči, byla nasr*ná a mě to dělalo ještě víc dobře. Takže to je Angelika.

Když koncert skončil, tak je na řadě několika hodinová autogramiáda. Seděl jsem a jako robot se podepisoval a občas se i vyfotil. Přicházely tam moje vyhlídnuté oběti, ale ani jedna se nejmenovala jménem od B. Už tam stála poslední holka, tý jsem si snad ani nevšiml. "Ahoj, můžu poprosit o podpis s věnováním?" Bruneta, tmavé oči ideální výška. Prosím... řekl jsem si v duchu. "Jistě, jak se jmenuješ?" zeptal jsem se s úsměvem a koukal jsem se ji do očí. "Bára." zpozorněl jsem. "Krásné jméno." usmál jsem se na ni a podepsal se jí. "Děkuju." začervenala se a bylo slyšet že znervózněla. Lukáš se zvedl a někam odešel. Bára byla taky na odchodu, ale já ji zastavil. "Jsi tu sama?" usmál jsem se na ni. "Jsem." odpověděla a otočila se zpět ke mě. "A jak si se sem dostala?" vypadá to nadějně! "Autem, proč?" smála se. "Máš teď něco v plánu? Nebo spěcháš domů?" "Ne nemám nic v plánu." usmála se a já se k ní přiblížil. "A počkáš na mě před vchodem?" zeptal jsem se jí vášnivě a chytl ji za ruku. Otřásla se, je vidět že je z toho úplně mimo. "Jasně." zašeptala a zhluboka se nadechla. "Tak jo, za chvilku jsem u tebe... kotě." pustil jsem její ruku a šel se převléct a sbalit si věci. Proč jsou ty holky tak naivní... pomyslel jsem si a uchechtl jsem se. "Lukáši!" křikl jsem na něj, otočil se. "Co je?" "Nepojedu s tebou domů." podíval se na mě tázavým pohledem. "Neřeš to. Jen jsem ti to chtěl říct aby si na mě nečekal, tak ahoj." řekl jsem a spěchal za Bárou. Mávala na mě od auta. "Chceš si dát věci do kufru asi, že?" usmála se. "No. Nenechám je tady." a šla mi odemknout kufr. Dal jsem tam svoji tašku. "Tak kam pojedeme?" zeptala se a už chtěla nasednout na místo řidiče. "Když mě necháš řídit mohli bychom ject ke mě a něco popít." zarazila se. "Tak jo." oči jí jen zářili. "Jen si ještě odskočím." zaběhl jsem za roh a zavolal Pavlovy, že chci aby vypadl z bytu. Protestoval, ale pak nakonec svolil. Dnes to budu muset zvládnout bez drog... takže ji alespoň pořádně opiju. Nasedli jsme a já vyjel směrem k mému bytu.

"Tak jsme tady." zastavil jsem před panelákem. "Tak jo." vytáhl jsem si věci z kufru, vrátil jí klíčky aby si zamkla auto. Došli jsme k nám, odemkl jsem. "Běž si sednout do obýváku. Něco nám donesu a odnesu si věci." zírala jak vyvoraná myš. Musel jsem se smát. Odnesl jsem si věci a vzal jsem vodku a dvě skleničky. Přišel jsem tam a ona už tam seděla. Měla sundaný svetr co měla na sobě. Ty v*le ta má výstřih. Chvilku jsem se jí tam koukal, ale pak mi došlo že se na mě dívá... no je to vzájemný, ona se mi taky koukám dívala jinam než do očí. A tak jsme začali pít, ještě že mám zítra volnej den.

Já měl sotva dvě skleničky a ona už jich v sobě měla nejmíň pět skleniček. Už to bylo celkem znát. Tak a můžu jít na věc. Přisál jsem se na její rty, nečekala to, ale spolupracovala. Líbala líp než Angelika, její měkké rty zrychlovaly. Přitáhla si mě k sobě a začala mi svlékat košili, to je dračice. V objetí jsme tedy došli ke mě do pokoje. Jemně jsem ji hodil na postel a svlékl si rozepnutou košili. "Tohle není fér." řekl jsem celkem nadrženě. A začal ji taky svlékat. Nejprve sukničku. Ta šla nejrychleji dolů. Pak přišla na řadu blůzka a podprsenka. Sundala mi kalhoty a celkem vykuleně koukala na můj stan v trenkách. Přitáhla si mě tedy k sobě na postel. Opatrně jsem si na ni lehl a líbal ji na krku. Jemně zavzdychala a tak jsem začal sjíždět níž. Chvilku jsem si pohrával s jejími bradavkami a cítil čím dál tím větší tlak v boxerkách. Postavil jsem se. Čekala co se bude dít. Dal jsem ji na kraj postele tak, že jí vysely nohy dolů z postele. Přejel jsem ji jemně rukou po kalhotkách, tu vlhkost jsem cítil i přes ně. Usmál jsem se a podíval se na ni tázavým pohledem. Vykřikla: "Chci to! Hned a s tebou!" ďábelsky jsem se tedy usmál a stáhl jí kalhotky dolů. A já si sundal boxerky. Nadzvedla obočí, když uviděla mého kamaráda. Jako kdyby ho čekala menšího. "A s kondomem, nebo bez?" otvíral jsem noční stolek. "Bez! Chci si tě užít pořádně!" to jsem nečekal. A tak jsem do ní opatrně vnikl, zasténala. "Dělej! Neboj se!" "Jak chceš." řekl jsem a začal divoce přirážet až měla slzy v očích. Ale já nepřestával... řvala pořád víc a víc. Udělal jsem se. Klekl jsem si před ní. "Ještě!" řekla a měla psí oči. Zakroutil jsem hlavou, ale abych ji uspokojil naslinil jsem si dva prsty a udělal to stejné jako před tím Angelice. Udělala se. Pak jsem si lehl vedle ní a oba jsme v objetí usnuli.

Ráno jsem se vzbudil. Bára na mě koukala. "Mohl by jsi mi říct, co se včera stalo?" já se začal smát jako největší de*il. "Co si asi myslíš?" řekl jsem ironicky a pokračoval, "V obýváku téměř vypitá vodka, ráno se vzbudíš vedle nahýho kluka." "Neříkej, že... my dva... nebo jo?" "Ty si jako myslíš, že bych s tebou byl? Holky jsou tak naivní, byla jsi pouze jednorázovkou." vykulila na mě oči. "Prasáku!" zařvala a začala se rychle oblékat. "Chtěla si to sama!" zařval jsem těsně před tím než práskla dveřmi. Jde to jako po másle. Vstal jsem a došel k pracovnímu stolu, vytáhl seznam abecedy a vedle písmena 'B' napsal 'Barbora' a udělal jsem červenou fajfku...

Sladká příchuť ABECEDY / Petr LexaKde žijí příběhy. Začni objevovat