Cesty Osudu //M.L//

fotograf (část 2)

V parku
M:kde jen jsou, a tamhle už je vidím"pomyslela jsem si
A: (zamával mi)
M:(začíná se červenat ale na gesto odpivím stejně)
A:Tady jsi ,už tu na tebe čekám.
M: už běžím...aaaa (zakopla o větev a padá dozadu avšak něčí ruce ji zachytily)
A: není ti nic? ( usměje se na Marrinet)
Fotograf: Tak co to tady sakra je? Už jsme tavno měli fotit a kdo je ta dívka?
A: chtel jste abych přivedl nejake děvče, tak je tu(a ukázal na Marrinet)
F: dobrá dobrá.
M: děkuji Aidriene
A:Není za co(usměje se usměvem připomínající ten kocourův)
M:(na chvili ji to zmate ale pak si vzpomene proč sem prišla)
 
*********
Po hodině a půl focení:
F:Chci vidět usměv jako když vam řekne ten koho milujete že vám to sluší.
M:(Marrinet se podivala na Aidriena a on na ní, trochu se začervenala)
F: to je ono, ještě jděte trochu k sobě , perfektní
A:ja uš budu muset jít na šerm.
F:no tak dobra ale ti tu zustaneš že?
M:ne omlouvam se ale už budu muset jít.
F: to se mi jen zdá. Ten svět je ale uspěchaný a neumí ocenit žádnèho umělce (řekl naštvaně)
(Marrinet odchází)
**************
Lišaj:pošetilí svět neumí už ani ocenut takovèho umělce. Dokonalá obět. Leť muj akumo a obrať jeho hořkost v zlo. (Začal se hlasitě smát)
**************
(Kolem fotografa proletěl neškodně vipadající černý motýlek, jeho fotoaparát zčernal a v obličeji mněl fialoví obrys motýla)
L:Jsem Lišaj a ty kopírátor.Cítím že po něčem toužíš.
Ah, ano.Toužíš po úctě, pomohuti k ní ale chci od tebe jen jedinou maličkost. A to beruščinna a kocourova miracula.
Kopírátor: neboj nezklamu tĕ Lisaji (zatvařil se odhodlaně ale taky s hrůzou)
**********

U Marrinet
M: dnešek byl nejůžasnější den.
T:Marrinet bylo to opravdu užasnè ale teď je čas na něco nezbitnèho (tikki kývla hlavou na televizi)
***(Blik televize se rozsvítila a začalo se z ní ozívat,, v Paříž se znovu oběvil padou a neni jediný má asi 20 dvojníku jenž terorizují
Paříž. Prosim beruško a černý kocoure jestli nás právě teď posloucháte pomozte nám.)
  
Vic už marinet slišet nepotřebovala
M:Tikki tečky!!! (Transformuje se)

Beruška:(viskočí na střechu) Tak pojdme zase zachránit Paříž!
Černý kocour: Ale ne bezemě my lady.
B:Kocoure dohady si necháme na jindy ale stejně víš že bych bez tvè pomoci nic nedokázala (šibalsky se usmála)
Č.K: to já vím (a tèž se usmál zaludným usměvem.)

(Vidali se na cestu, tu však uvidí muže se zlatým kloboukem a svítivě zařivou ružovou holý)
B:To musí byt on nikdo by takhle nevišel na ulici(a ukazal na muže)
Č.k: jdu na neho(skocil po hlavě dolu avšak muž se ohledl a něco vytáhl z kapsy, zmačkl to a z te věci vyšel blesk. Kocourovi se bez problemu vyhl. Pore něco opět zmáčkl. Z te věci vyjela kovour ale s červenýms očima)
B:kdo jsi? (Beruška byla nervozní)
K:jsem kopirator a ty budeš mít brzy dvojče ty odpornej a dotěrnej hmyze. Z te věci višlehl blesk. Beruška však uhnula, Kocour pribehl za ní.)
Č.K:beruško chce to plán
B:ja vim ale nejdřiv musíme zjistit jake jsou jeho schopnosti ( černý kocour přikývl)

**********
, co bude dál chcete ovlivnit přiběh tak napište do komentu sve napady
Jak dopadne tento příběh mužete rozhidnout vi tak nemrhejte časem a pište.