Cesty Osudu //M.L//

svátky pod maskou

Marrinet

Bylo ráno. Já byla naprosto vyčerpaná. Kéž by tu byla Tikky. No nic co se dá dělat. Ale ja ji stejnak najdu a dostanu spět. S hlavou plnou myšlenek jsem udělala raní higienu a nasnídala jsem se. Pak jsem se vydala do školy. Bylo to po dlouhém čase co jsem nezaspala. U školy jsem zamávala na Alyu. Ta mi to oplatila stejným gestem. Ale to bych nebyla já abi se něco nezvrtlo. Dnes jsem měla dobrou náldu než jsem uviděla ji! Stála tam a usmívala se. Asi na někoho čekala. Když se na mě podívala tak se její úsměv změnil na šibalský úšklebek. To si dělá srandu. Lila si jentak přijde po tom co udělala a ještě k tomu na mě hází pošklebky. Tak to ne. To si
nenechám líbit. Alya se koukám na koho dělám nenávistné pohledy a jakmile to zjistila tak se taky zašklebyla. V tu chvíly přijela adrienova limuzína a ona zase nadhodila ten úsměv.Když v tom mi to došlo. Ona tu čeká na Adriena. To mě ještě víc naštvalo a tak jsem chytla Alyu za ruku a odtáhla ji do třídy. Tam jsem ji vysvětlila co si o tom myslím ona mi dala za pravdu.Pak ti dva přišli společně do třídy a něčemu se smáli. Pak zazvonilo a Lila se vydala ke svému místu. Adrian se na ni usmál ještě než přišla učitelka. Ja na ně jen nevěřícnš koukala .Učitelka začala mluvit o nějakém projektu tak jsem radši začala dávát pozor.

"Jak jistě víte brzy budou Vánoce. A jako že máme dějepis tak si nemohu pomoct a přes svátky vám dám projekt. Budete mít za úkol popsat vznik a význam Vánoc. Ale vlastními slovy. A aby to nebilo tak jednoduché tak budete mít za úkol donést i dárek pro celou třídu. Teď vás rozdělím do dvojic. Chloé s Alyou, Sabrina a Nino, Marrinet a Max,......Lila a Kim a jelikož chybí Rosse tak ty Adriane budeš pomáhat Marrinet s Maxem.,,

"Jistě paní učitelko,, odpověděl ji a otočil se na mě a usmál se.

Ja se na něj usmála taky a přitom jsem cítila jak červenám. Jakmile se otočil spet tak jsem se zasněně koukla na Alyu. Ta však nevipadala moc šťasně. Ani se ji nedivím Chloe je proradná. Jak mile si všimla mého smutného obličeje tak mi dala pěstí do ramene a řekla "To nic ja to přežiju,ale ty si to koukej užít,, Zářlivě jsem se na ni podívala. A pak jsem se koukla na Adriana.

Adrian

Slyšel jsem rozhovor holek za mnou. Nechápal jsem co tím Alya myslí. Zbytek hodin proběhl v pohodě.
Když jsme končili, tak jsem při cestě od skříněk zaslech rozhovor dvou dívek v rohu.
"Ja se tak nemohu dočkat až budu dělat ten projekt s Maxem a Adrianem.
Jo ja vím ale hlavně s Adrienem co kočko?" Dodal ten druhý hlas s pobavením a já poznal Alyu. A ta druhá musela být Marrinet. Protože ona dělá ten projekt se mnou a Maxem. Po chvilce se začaly obě smát. "Jo přesně Alyo" Řekla Marrinet a obě se vydaly vpřed. Ja si zalezl za jeden "regál" skříněk. Obe pořád něco říkaly ale ja už jim nerozuměl ani slovo. Díval jsem se za nimi dokud nezmizely za rohem dveří. Vydechl jsem vzduch který jsem nastřádal když jsem se neopovážil ani nadechnout."uch" vydal jsem ze sebe. Plagg v mè kapse se jen zachychotal.
Ve zbytku cesty jsem stále uvažoval na významu toho rozhovoru. Cesta však nebyla dlouhá a ja měl na přemýšlení malo času a tak jsem to hodil za hlavu. Před školou na mě čekala má limuzína. Nastoupil jsem s automaticky jsem pozdravil Nathali. Ta se mě jen zeptala na ty obviklè otazky a pozbytek jízdy bylo v autě ticho.
Doma jsem se hned svalil na postel. Plagg vylétl z pod mé košile. Podíval se na mě a pak něco mumlal. "Adriane , Adriane posloucháš mě?" Povzdechl jsem si a zakroutil jsem hlavou jako odpověď. Dobře řeknu to ještě jednou.
Myslím si ,že bys měl napsat Maxovi a Marrinet kvuli tomu projektu." Tak na to jsem zapoměl a ja jsem si na to nemohl vzpomenout. Protože jsem myslel na to co jsem slyšel v šatnách.

Vytáhl jsem mobil a projíždĕl seznam čísel. Maxovi to řeknu dneska po Ninovi. Ale je tu malý háček. Nemam tel. číslo na Marrinet. Takže si o něj musím napsat Alye.