Cesty Osudu //M.L//

co mám říct?

Marinett

Ale z tranzu mě vytrhlo něčí odkašlání. Podívala jsem se před sebe a naskytl se mi pohled do snaragdových očí. Ty oči patřily ,mě dobře známemu blonďákovi se sladkým usměvem. Ten usměv tam byl i teť. Koutky úst se mi sami zvedly do lehkeho usměvu.
Ale pak jsem si uvědomila že mam v rukou ten zahadný předmět. On se mezi tím zvídavě podíval na mou zaťatou ruku.
"Ahoj. Hmmm.. Co to máš?". A pokývnutím naznačil směr k té ruce.
"Hmm ale nic jen něco na vyhození." Řekla jsem a na něm bylo poznat, že mi nevěří. Pak se jen usmál a dodal "Můžu tě doprovodit?"  jen jsem kývla hlavou na  naznak souhlasu.
Cestou mi vyprávěl co všechno zažil s Beruškou. Ja to samozřejmě vědela, ale to jsem mu říct nemohla. A taky mě bavilo jak všechno přeháněl,překrucoval a tak dále, a to jen proto aby pak vypadal jako ten, kdo tu celou situaci zachránil.
Byla jsem do toho tak zabraná, že jsem si nevšimla,že už stojíme před naší pekarnou. Ani jsem si nevšimla toho, že už tu stojíme dobrý 3 minuty a že nas mamka sleduje s úšklebkem na rtech. Všimla jsem si toho až když ji Adrian zamával. Celá jsem zrudla, protože tu situaci mamka zase určitě celo zkomolí a vyjde z toho to, že Adrian je můj kluk. Bože za co mě trestáš?
Radši jsem se s Adrianem razloučila a rovno jsem běžela do svého pokoje. Po cestě mi však neušlo to jak se mamka s tatou culí. Radši jsem přidala do kroku.
Zavřela jsem zasebou dveře a svezla jsem se nazem. Najednou jsem propukla v zachvat smíchu. Nešlo mi se přestat smát. Už jsem pomalu brečela a dusila se smíchy, když v tom někdo zaťukal na mé okno.
Strnula jsem. Kdo to ksakru..."ahoj můžu dál?" zeptal se mě i když už tu stál. Jen jsem se ušklíbla. On to pochopil jako souhlas a proto se okamžitě svalil na mou postel. Už jsem se nadechovala že něco řeknu ale on mě přerušil. "Co budeme dělat? ....už vím zkoukneme nějakou komedii nebo nějakou love story?"  všechno to podtrhl sladkým usměvem. Jen jsem protočila oči a sama prosebe jsem se uchehtla. Ale pak jsem dodala "horor pokud se teda náš kocourek nebojí." tentokrát jsem na něj vrhla provokativní usměv já. On se nachvíli zarazil ale pak se usmal a odsekl mi větou" jasně že ne. Ale víš trochu mi připomínáš berušku. "A to jsem se zase zasekla já. Co má teť říct? Sakra. "Heh tak něco vyber jinak tady umřu nudou."  dodal ještě kocour. Tak jsem tedy vybrala horor s názvem Ptáci.
Nakonec jsem to byla já ,kdo se bál. Skoro celej film jsem se tiskla ke kocourovi. Ten se mezitím proměnil spátky na Adriana. A plag konstatoval že se koukame na nechutnosti. Ale nakonec se díval s nami.
Když byl film skoro v polovině tak někdo zaklepal na dveře. Všichni jsme nadskočili a ja začala jančit. Hledala jsem nejvhodnější místo kam schovat toho blonďáka. Nakonec jsem ho odtáhla na balkon. Ano odtáhla.
Musim ho litovat, protože venku byla pěkná zima a on měl nasobě své obviklé oblečení.
Do pokoje vešla mama. Jak překvapivé. 
"Ahoj mami co potřebuješ?" řekla jsem když se se na mě usmála. "Chtěla jsem se jen zeptat na toho chlapce. Jakže se to jmenuje?"  sakra a už je to tady. "Adrian" řeknu s povzdechem. "Hmm. Vipadá mile. Tak mě napadlo že bys ho mohla představit tatovi. " ja si jen odfrkla a dodala jsem "mami ale mi spolu nechodíme."  ona se jen usmála. "Toje jedno i tak bys mohla." a stouhle větou opustila můj pokoj.
"Uff, tak to šlo lehce." pomyslela jsem si.
Jejda malem bych zapoměla na Adriana. Otevřela jsem mu a on zářil jako sluníčko. Nechapala jsem to. Nechapala ksem to ani potom co řekl "ale mohli by jsme."  Jen jsem se na něj nechapavě podívala. Nervózně se poškrábal na zátylku a strašně se culil. Ale pak mi to vysvětlil. "No já myslím to jak jsi říkala mamce že spolu nechodíme víš?"  Vykoktal ze sebe nervozně. Jen jsem se zamračila,protože jsem to nechápala. Sakra už mo to došlo. Teď jsem byla zase na holičkách já. "To jako chceš říct že - že semnou chceš chodit?" Vykoktala jsem ze sebe tentokrát já. Jen přikývl. Sakra co mu mám odpovědět? " Dobře Marr to chce klid." Jeho pohled byl plný očekávání. "Tohle jsem vdycky chtěla ne? Tak na co ještě čekám?" ptala jsem se sama sebe.

Adrian
Vypadala vyděšeně. Cokdyž ke mě necítí to samí co já k ní? Co když řekne ne? Co potom?
Najednou se usmála a řekla "dobře" . sotva to dořekla tak mě obejmula. Vypada šťasně. Ja se jen usmál a obětí jsem jí opětoval. Po asi 1 minutě se na mě podívala a já nemohl odolat a tak jsem  překonal tich pár centimetrů a spojil naše rty. Jakmile se naše rty dotkly, tak se mi po těle prohnala vlna horka. Jako kdybych zevnitř vybuchl. Pomalu.jsem začínal rty pohybovat. Spolupracovala. Odtrhli jsme se od sebe až když nám došel vzduch. Oba jsme se usmívali. Ona se opřela o mou hruď. Takhle jsme stáli v obětí dokud si Plagg neodkašlal a tím zakzil celou tu chvilku. Hodil jsem na něj naštvaný pohled a on se jen ušklíbl a s jasným znechucením řekl "pujdem se dokoukat na ten film , nebo tady budete dělat ty nechutnosti ,až do božího rána?" jen jsem se uchechtl a s Marr v naručí jsem se svalil do křesla, které předtím Marrinet přestěhovala k počítači. Ta ten film spustila, ale stejně jsme jsme se věnovali spíš sobě než filmu.
Když film skončil, tak se mě Marr zeptala jestli u ní nechci přespat. Přikývl jsem, ale řekl jsem ji že musím ještě skočit domů. Jen přikývla a sladce se usmála. Z toho usměvu se mi malem podlomila kolena.

To be countid....

Přečti ↓↓↓↓↓↓↓

Tak co jak se vám libila dnešní kapča? Mě osobně strašně sice se tam skoro nic nestalo ale i tak. √
A moc diky všem co mě podpořují ať už psaním komentů nebo jednou malou hvězdičkou. Tahle kniha se píše hlavně vaší zásluhou.
Ale teť k jedné věci a to jest to jak budu vydavat kapči..:/  vubec se nemužu rozhodnout o dni( chci nastavit den kdy pravidelně vidám kapču) a proto sem dám par návrhů a vy vyberete jaky vám vyhovuje ok?

Tak tu jsou :
• pátek•
~sobota~
*pondělí*
Tak co? Rada budu když mi poradíte:/ a za všechny komenty i vote samo sebou taky.

Jo a malem bych zapoměla příští díl bude fakt....boží něco vám k němu prozradím a to bude nazev kapči a twn je>>>> mumlání ze spaní<<<<<< bude dost zásadní kapča. Tak co lamete si ty vaše hlavičky o čem to bude?  Hahaha to byl ten učel :D

Takže čauky mňauky a zase příště.

Janca1502 :p