1. Michel & Michael (1/3)

12 2 0
                                    

Zásadní zlom v jeho životě přišel ve třetím ročníku střední školy, kterou navštěvoval jen z donucení rodičů, kteří na něj naléhali, aby se nemuseli stydět za svého syna, protože by nevzdělance ve své rodině nestrpěli. Vrtalo mu hlavou, proč se o něj vůbec starají, když jinak o něj neprojevovali žádný zájem. Nedával jim to ale nijak za vinu. Ve škole se mu nevedlo špatně, ale nebavilo ho to tam. Chtěl se učit něčemu, co ho baví, ale to mu nedovolili. Gymnázium je přece výběrová škola.
Měl tu ale kamaráda, Michaela, který ho vždy, když chtěl odejít, nějakým způsobem přesvědčil, aby zůstal. Michael měl ale dvojče Michel, neodbytnou drobnou dívku s černými vlasy do půli zad. Měl pocit, že se jí líbí, protože se snažila být pořád s ním, u stolu na obědě, v lavici nebo cestou ze školy, ale jeho naprosto nezajímala, nechávalo ho to chladným, spíš mu vadilo, že ho nenechá chvíli osamotě, a někdy mu dokonce připadalo, že se ho snaží držet dál od svého bratra.
Třetí ročník. Michel vždy odvedla Michaela stranou, v extrémním případě mu domluvila na ten čas s někým schůzku, a sama se pak motala kolem Taa a vnucovala se mu. Nebyl na ni naštvaný, protože někteří lidé mají vlezlost prostě v povaze, ale byl naštvaný na něj. Měl na něj vztek, Michaelovi pokusy o konverzaci selhaly, protože kdykoliv na něj promluvil, Tao se na něj zlostně podíval a podrážděným hlasem mu oznámil, že nemá čas. Cítil se ublíženě, protože Michael s tím nic nedělal, bylo mu jedno, že se je jeho sestra snaží rozdělit. Myslel si, že Tao má jen zase problémy s rodinou, a neuvědomoval si, že za ty záchvaty vzteku a pláč může on sám. Kdyby to věděl, snad by s tím něco udělal.
Jenže Tao si připadal vždy strašně průhledný. Myslel si, že jeho pocity všichni vidí a proto se ho často straní. Vždyť Michael byl jeho nejlepší a zároveň jediný přítel, který mu vždy pomáhal, tak proč by ho teď měl nechat jít? Nikomu jinému nechtěl dopřát útěchu těch slov, která pronášel vždy, když se ho snažil dostat z depresí, ani ten úsměv, který říkal, že všechno se zlepší. Ne, Michael byl, je a bude tu pro něj. Navždy a za jakoukoli cenu.

Asi si řeknete: "To bude nějaký yaoi", ale ne, nebude. Někdy se člověk prostě stane závislým na tom druhém i bez toho, aby ho miloval. Každý přece potřebuje někoho, komu by se svěřoval se svými problémy i radostmi.

...Zase jsem se zamyslela :D
(Čte vůbec někdo ty moje kecy? O.o)
Doufám, že se Vám díl líbil,
Vaše Noriko ^.^

ZtraceníKde žijí příběhy. Začni objevovat