Zeptejte se, na co chcete! (Avengers)

Agent Salát a hledání Starka (Opraveno)

Takže chcete vědět mojí situaci? Stark se zahrabal někde v budově, já zde bloudím už přes půl hodiny a stále ho nemůžu najít! Docela by mi zajímalo, kolik pater tady je... Jelikož ten pater schodišť je neskutečný! Jestli tady někde vypustím duši a vy tyto mé poznámky najdete u mé znetvořené mrtvoly,která spadla ze schodů, ZAŽALUJTE STARKA! Tohle mu nemůže projít! 
Jak jsem bloumala a nedávala pozor na cestu, tak jsem do něčeho, teda někoho, vrazila. Co to je za saláta? 

Vyhrabala jsem se na nohy a zjistila, že osoba, do které jsem si to vrazila, byl muž v černém oblečení (asi nový trend, neustále narážím na lidi jen v této barvě), byl docela slušně pobledlí (samotný Edward-san by mu záviděl!) a taky jsem viděla, že má modrá očka! #PopisNaWynri 
Takže zde máme 'stylový' salát. Co dál vesmíre? Navštívím Clinta (samo o sobě neobvyklé) a najdu ho, jak se líbá s krokodýlem? Agent 000 (Prostě jedna velká nula) si to akorát okolo mě prošel a beze slova si to šel dál. Jeho osudová chyba.
"A co omluva, saláte?!" křikla jsem za ním a čekala, zda nějak zareaguje, bohužel jediné, co jsem z něj dostala bylo pouhé: "Nein" Takže je to Stylový náckovský salát?  Již brzy i ve vašich prodejnách!  "A nic jiného mi neřekneš?!" zkusila jsem znova své štěstí a doběhla jsem k němu. 
"Nein." nevěnoval mi ani pohled a šel si to dál. A teď přitvrdíme! 
"Mohl by si mi poradit?" To je tak tvrdý, že na to nemá ani vlašský ořech!
"Nein." Řekl znova, ale zastavil se, takže jsem jej napodobila, jelikož... MÁM TADY NĚJAKÝ POKROK!  
"Jestli mi nepomůžeš, spáchám genocidu salátů!" fajn, vyhrožování je ubohé, ale občas je zapotřebí! 
"Tak do toho." řekl s pokrčením ramen. ON UMÍ NĚCO JINÉHO, NEŽ NEINOVAT! 
"Ty nehodláš bránit své bratry a sestry?!" Příbuzný k nezaplacení... I když já mám co říkat... 
"Ne. A to jen z důvodu, že nejsem salát, ale agent Black." Heh... Sirius měl potomka? No ot si nemyslím, ale jeho příjmení vysvětluje oblečení... 
"Dobře Sal- Teda Blacku. Nechceš udělat rozhovor?" Ani jsem nečekala na odpověď a hned plácla první otázku, co mi přišla na mysl. "Mary, Fuck, Kill. -Rogers, Fury a Barton." 
"Vážně?" zeptal se lehce nevěřícně. 
"Jo, takže odpovídej!" On si povzdechl a chvíli se odmlčel. 
"Kill Fury, Mary Rogers, Fuck Barton... Hlavně nechtěj vědět, dle čeho jsem se rozhodoval." Toho se neboj... Zapsala jsem si tuto velice 'zajímavou' odpověď do notýsku a chystala další uplně 'božskou' otázečku. 
"Oblíbené jídlo? Je to cukrová vata, že?!" jestli řekne ano, tak ho napakuji zásobami do konce života. 
"Nemám moc rád sladké, takže cukrová vata rozhodně ne." Já nikdy nikoho nenajdu...
"Špagety?" zeptala jsem se nadějně... ŠPAGETY JSOU BOŽÍ! 
"Ne... Nemám žádné oblíbené jídlo..." Fajn... Toto bude rozhovor... 
"Máš nějakého plyšáka?"  Já jo a nestydím se za to! Je to mazel! 
"Jo." Nooooo, prosím pokračuj takhle a budu bez práce... Co takhle se rozpovídat? 
"Jaké má jméno a co je zač?" Si přijdu jak matka, který má její dcera představit jejího nového přítele...
"Nemá jméno a je to medvídek." Pedo-Bear! Snad nic víc k tomuto nemusím říkat...
"Cool!" řekla jsem s úsměvem, i když sem měla na mysli přesný opak... Ale pšš! "Nějaké anime? Hentai se nepočítá!" Jistota musí být... 
"Tokyo Ghoul. Na Hentai se nekoukám." Ovšemže, takové ujišťování známe. 
"Pravačka může vyprávět, co?" řekla jsem s úšklebkem. 
"Jsem levák..." No a?! Si myslíš, že takhle si vyhrál debatu? 
"Tak... Pravou je to jako od cizího, nebo ne?" akorát mě propálil pohledem... Kdyby tady byl Scott Summers, tak by to bylo doslova.
"Oblíbená skupina/zpěvák?" Tuplem Kája Gott! 
"Skillet." Tak tady si salátek šplhnul... Pasuji jej na celer! 
"Za Skillet tě chválím... Tvá funkce v S.H.I.E.L.D.u?" Roznáší jídlo a pití... A nebo je hajzlbába!
"Agent/Avenger." Zajímavé, že jsem o tobě ještě neslyšela... Si tě proklepnu, jakmile bude čas!
"To jim tam papíruješ?" Pche, to zvládne i taková nula, jako jsem já! On akorát zavrtěl hlavou.
"Jsem agent v terénu." Ovšem... Takže chytáš emzáky. Je mi to jasné!
"Oblíbená zbraň?" Poníci. Určitě poníci! A nebo Hulkovo trenky, ty se nikdy nezničí! 
"To je dost na zamyšlení..." Odmlčel se a zamyslel se. Celery umí přemýšlet! Chci nobelovku za zjištění, že toto dokáží! 
"Jooo, šak máme čas, než mi sežere šéf, jelikož jsem neodevzdala rozhovor se Starkem" Hlavně že Parkerovi projde odevzdání i o den později! 
"Asi mé schopnosti ovládání ledu, ale jinak jako zbraň pravděpodobně MP40 a vrhací dýky taky nejsou k zahození...'' Tak proč se jim říká házecí? To je otázka lidstva... 
"Takže jsi namachrovaný Sub-Zero?" On na mě nechápavě koukal. Celere, teď si opět klesnul na Salát. "Tak jinak... Jsi Elza v mužské podobě?"
"Sakra, co s tím všichni máte? Já ani nevím, kdo to je!" Šťastný to muž... teda Salát.
"Někdy si pusť televizi. Možná by ti to prospělo." zamumlala jsem. 
"Televize je ztráta času." Souhlasím, jelikož tohle byla Naprostá Ztráta Času !
"Oblíbený člen týmu?" Řekne Clinta, a dostanu infarkt... Jelikož... Osobně neznám nikoho, kdo by Clinta měl doopravdy rád... Pokud nepočítám jeho manželku a děti... 
"Agent Barton." Fajne... Za jak dlouho se ten infarkt dostaví? 
"Okeey... Ehh znáš se s Lokim?" Loki je kapitola sama o sobě... Budu ho muset vykopnout z bytu, nějak se mu tam zalíbilo. Ani neuklízí! ...I když, já nejsem výjimka. 
"Měl jsem tu čest se s ním potkat." Ano, doopravdy veliká čest... Pokud se ti nerozvaluje jako prase na gauči. 
"A vypadá to na nějaké přátelství?" Pokrčil rameny. 
"Docela dobře se s ním povídá..." na chvíli se odmlčel. "A taky díky jeho kouzlům je ze mě chodící mrazák, jak mi s oblibou říká Stark."  Stark je chodící plechovka na tuňáky, tak co...
"Nechceš mi tu tvojí magiu předvést? Jsem fanouškem veškeré magie!" zazubila jsem se. 
"Slyšela jsi o Africkém sněhu?" Já slyšela hodně věcí... I ty, co jsem nikdy slyšet nechtěla... 
"Asi..." zabrblala jsem. 
"A co sněhová kalamita uprostřed léta v New Yorku?" Jo tohle si pamatuji. 
"O tomhle jo." kývla jsem hlavou. V té době jsem byla u zmrzlinového stánku... Nějak mi ta chuť na zmrzlinu po té přešla. 
"Moje práce... dodnes se za to nesnáším.'' Awww tenhle týpek si zaslouží obejmutí. Ne, dělám si srandu... I když...
''Aha, takže ty ten svůj lítající kokain neumíš ovládat?''
''Ta událost je 2 roky stará, teď už to jakž takž ovládám... i když občas se mi to vymkne z rukou.'' Stávají se horší věci... Hlavně, když jsi novinář.
''Dobře...Takže mohl by jsi něco předvést? NU TÁÁÁÁÁÁK!!!'' zaškemrala jsem.
''Radši ne, neumím 'vyčarovat' sněhovou kouli... spíš bych tě zmrazil nebo nadělal povodeň v budově.'' Tady by si sníh ani nevytvořil, v téhle budově musí být JB, jinak to není možné! Ale moment! Teď mi napadl geniální nápad! Jednou za pár let....
''...Nechceš zajít k šéfovi do kanceláře?" zeptala jsem se s nadějí v hlase. "Mohl by si ho zmrazit, aspoň bych měla více času na sepsání .... něčeho do zásoby!'' JÁ. JSEM. G-É-N-I-U-S! 
''Promiň, mám zakázáno mrazit lidi, pokud k tomu není důvod.'' ...Nikdo mého génia neocení... 
"Ode mě to máš povolené!" namítla jsem.
''Není důvod mrazit člověka, který nic neprovedl.'' Namítl a na chvíli se odmlčel. Pravděpodobně se zamyslel, co mu tam asi šrotuje? ''Neměl tohle být náhodou rozhovor do novin a ne hádka o tom, koho můžu mrazit?'' Kamaráde, kdybych se hádala, to by jsi teprve čučel. Zatím se ovládám.
''Ale to sem patří!" zaprotestovala jsem. "Vztahuje se to k tvým schopnostem!!!''
''Ne, nepatří.'' odbyl mě. BRUČOUN JEDEN. 
"Když myslíš." zamumlala jsem. "Jaký je tvůj vztah s ostatními?"
"V jakém smyslu?" Heh, není vztah jako vztah, co? 
"To nechám na tobě." Pokrčila jsem rameny. 
"Dobře. Natashu moc rád nemám, přijde mi nesympatická.'' Kdyby tě slyšela... ''Ale je to cílevědomá a schopná žena. Stark je namyšlený kretén, kterému brzo někdo rozbije hubu.'' Doufám, že to nebude před tím, než s ním udělám rozhovor... ''Bruce je docela tichý člověk, ale taky hodně chytrý.'' A má rád poníky! To je podstatný! 
"A Barton?" zeptala jsem se. Proč mi napadl zrovna on?! Proč ne třeba Thor? Nebo Steve?! 
"A Clint? K němu nemám co dodat, je to můj nejlepší kámoš.'' Jakmile to dořekl, tak se mi otevřela huba dokořán, a skoro jsem vytřela hubou podlahu, jelikož tato informace byla překvapení.  
"...Clint má kámoše?!" zeptala jsem se nevěřícně a on pokývl hlavou.
"Clint mi pomohl přenést se přes smrt Alexe... To byl můj nejlepší kamarád.'' Tákže tady máme zase srdceryvný příběh o tom, jak jeden ztratil druhého? NE DÍKY!!!! Ale... Clint je prostě takoví dobrák, když na to přijde... až na to, že náladovější, než ženská s krámy. 
"Nevíš náhodou, zda vytvořil šíp, ze kterého prší Skittlesky?" Ten mi slibuje už neskutečnou dobu! ...Od mých desátých narozenin a vzhledem k tomu, že mi pomalinku táhne k třicítce, tak je to vážně doba! 
"To netuším." Odpověděl se slabým úsměvem.  "A nemyslím si, že ho vymyslí."
''Když vymyslel šíp, který je na půl kebab, tak Skittlesky nebudou problémem." Namítla jsem. "Čteš knihy?''
''Na Wattpadu.'' Docela ironie, nemyslíte si?
''Nějaký oblíbený příběh? Poděl se! Čtenáři si to po té můžou vyhledat!''
"Ehmmm.... neslyšela jste něco? Někdo mě asi volal.'' Jasně, tenhle fígl asi neznám. Sice jsem tupá, ale tak moc ještě ne... Snad.
''Nechceš mi normálně tykat? A zmizet můžeš, ale potřebuji od tebe jednu věc.''
''Jakou?'' Pomalu se v něm asi vařila voda... nebo sníh? A tím nemám na mysli tamten snížek.
''Kde najdu Starka? Mám na něj pár otázek!'' doopravdy pár... Poslední dobou tato rubrika upadá...
''Co já vím?! Třeba je na Soše Svobody! Mně je to totálně u prdele!'' Tomuhle se říká změna přístupu...
''Jestli mi neodpovíš, tak tě budu srát do konce života! A věř mi, já vstanu i z mrtvých.'' Jo ten půl rok na Xavierovo škole se na mně podepsal. Možná se někdy o nějaké historky podělím...
''Tak se postarám o to, aby si už nevstala!'' jeho očka se změnila z modrých na žlutou... Sakra, nebylo něco takového v nějakém seroši? Zavolejte Winchestery a zachovejte paniku! 
"Dělej, saláte! Mám prácu!'' Sakra, já jsem ten nejnebojácnější hrdina všech dob... A nebo nejtupější...
''Neštvi mi... prosím.'' On prosí? Tak to je vážné... To se při těchto rozhovorech ještě nestalo. 

''Fajn, jen jak se dostanu ke Soše Svobody?'' zeptala jsem se a začala vyhlížet ven z okna, zatímco se Agent Black vzdaloval. ''Díky za spolupráci, já jdu hledat toho ožralu... Možná ho i najdu.'' zabrblala jsem.
''Je v 59. patře dveře 699... a teď utíkej, nebo ti něco provedu.'' Jeho radu jsem si vzala k srdci a dala se na můj 40ti patrovej výstup... ANI VÝTAH TADY NENÍ!!!  No v příští části se už KONEČNĚ dohrabeme k našemu cíli... doufejme. Když jsem se dostala až k tomu pokoji, kde měl být náš milionář... či něco takového, tak jsem se napřed nejméně deset minut vydejchávala... moje fyzička je rovna pudlovy na natahovací klíček...Slušně 'zaklepala' (zabušila do dveří, jako pominutá) a dveře se zázrakem otevřely a já v nich viděla... 

Takže, Simona pravděpodobně neznáte (ani nemůžete...), je to OCcharakter od Laxy_Asgard (netuším, zda se takto stále jmenuje... Nicméně jméno autorky máte ve věnování!) a já si řekla, proč s ním sakra neudělat rozhovor?! Ano, vím, že se to nepočítá jako plnohodnotný rozhovor a Avengerem, ale přišlo mi to takové... zajímavé a změna je život! V dalším odstavci máte stručný popis našeho namachrovaného Sub-Zera. -W.

Simon - 20.letý agent s krycím názvem Blackbird (kos (pro Wynríska je to stále špaček! -W.)). Pochází ze státu New York. Než se stal agentem živili se jako pokusný králík v továrně na sedativa. Bohužel se jednou nepovedl jeden z mnoha běžných testů, jelikož se do jedné z baněk dostala Lokiho krev a Simon díky tomu získal mnoho schopností - může vstoupit do radiace bez žádného ochranného obleku, umí ovládat led a sníh a trpí vysokou agresivitou, která je způsobená neschopností ovládat své schopnosti.