Zeptejte se, na co chcete! (Avengers)

Natasha (1)

''Brácha?!'' vyjekli dvojčata i Jester (který se nějakým zázrakem vyprostil ze stěny) zároveň. Já se jen divně zaksichtil a čekal, co vypadne z mého dočasného bráchy. Ten akorát nepřítomně koukal před sebe. No super... Ještě by to s ním mohlo seknout, to je věc, co by mi tady chyběla. I když... Mohl bych zbytek nějak omráčit, Clinta zatáhnout do nějaké vzdálené místnosti, kde bychom byli jenom my dva a... Na co myslíte prasata?! Měl jsem na mysli, že bych ho prostě někam schoval a předstíral, že se jim tohle zdálo... Ale to je moc práce a já jsem líná osoba, takže hádejte, do čeho se pustím... Přesně! Do souboje zírání do blba s Clintem. Určo vyhraji!!!
''Jak to, že jsi se o něm nikdy nezmínil?!'' zeptala (čtěte: skoro zapištěla) se Wanda. ''Jak se vůbec jmenuje?'' Tahle otázka Clinta kompletně probrala a vyděšeně koukl na mě... Moment! ON VÁŽNĚ PO MĚ CHCE NĚJAKOU ZÁCHRANU?! Se zbláznil?! Uvědomuje si, kdo já jsem?! ...No, vlastně on ne, ale já a Vy až moc dobře! A taky moc dobře víme, jak to dopadne...
''No ehh...'' Začal Clint a jediné, co z něj šlo bylo další: ''Ehhh...Nooo'' Tááák, teď přijít s normálním jménem a zachránit situaci... Áďa Híťa? Ne... To by mi Židé hnali... Alfons Truhla? Heh... To rovnou můžu říct: ''Henry Stickman''-Pokud neznáte sérii Henryho Stickmana, doporučuji si jí zahrát, je to boží hra... Ale teď zpátky k mému jménu... Damián Paprika? Sergej Omrd? Boha, jen to ne! Musím s něčím přijít! Clint tady blekotá, pořád to samé... Mně by teda bylo podezřelé, že někdo neví jméno vlastního bratra... I když, já jednou zapomněl i jméno mého otce...
''Uvědomujete si, že jsem stále tady?''Jo, nejlepší jméno evar! Všichni čtyři, ano čtyři, stále si neuvědomili, že Jester je na nohách a může kdykoliv zdrhnout, se na mě koukli stylem: ''Tak se nám kurva představ!''
''A jak se teda jmenuješ, Šampone?'' Zeptal se Jester a můžu přísahat, že kdyby neměl ten šátek, tak se kření jak měsíček na hnoji...
''Vážně vtipný, Šátečku...'' protočil jsem oči a aspoň jednomu z přítomných došlo, kdo se to vyhrabal ze stěny.
''Moment! Nebyl jsi před chvílí ve stěně?!'' vyjekl Pietro a střídavě koukal z Jestera na díru ve stěně.
''Důležitá slovíčka jsou:'Před chvílí' '' řekl Jester poučným tónem, alá matka, která svému dítěti vysvětluje, že to co padá ze zadního otvoru těla, by se jíst nemělo. Né, že bych s tímhle poučováním měl zkušenosti, ale nějaká matka to vysvětlovala děcku v parku... (To ti tak budou věřit! -.- -Pozn. Jin.).

Ti dva se daly do velice záživné debaty, která vyústila až v hru na babu, kterou Jester samozřejmě prohrál. Jak vůbec chtěl zdrhnout Pietrovi ? No... Nad tím teď nemá cenu přemýšlet, jelikož tu mám stále trable... A teď double... Nebo možná triple?
"Takže, " usmála se Wanda (strašidelný...), zatímco pozorovala Jesterovo neúspěšné pokusy o útěk. "Jak se jmenuješ?" Hele, to by mi taky docela zajímalo... A to nemám ani Amnézii! Sakra, prostě vyflusnu první jméno, co mi napadne, a nebudu se s tím zaobírat...Pane Bože, ať je to něco inteligentního.
"Jack Napier..." Tááák a teď si vlepím pořádnou imaginární facku. JAK MI TOHLE NAPADLO?! Dyť to nemá ani stejné příjmení s Clintovo !!!! ...Já jsem prostě... No prostě jsem Wynri... Wanda se sice dozvěděla moje moje jméno, ale musela jít osvobodit jejího brášku, který se nějakým zázrakem zašprajcl ve stěně, zatímco Jester nenápadně zamířil ke dveřím, takže se mým jménem nemohla zaobírat... Díky všem rajčatům...
"Wynri... Tohle může napadnout vážně jen tebe... A na to jméno je copyright, pokud vím..." řekl sotva slyšitelně Clint. Copyright? Ale no táááák! Když po mně nejde S.H.I.E.L.D. za to, co tady koním, tak pochybuji, že b-NENAZVAL MĚ PRÁVĚ WYNRI?!
"Jak víš, že jsem to já?!" sykl jsem ke Clintovi, jelikož tohle mi vážně nejde do palice. To jsem tak snadno prokouknutelný?! ...Musím zamakat na tom lhaní, přeci jen novinář, co neumí lhát, to je jako politik, co nekrade! Ani jedno není reálné....
"S tímhle jménem může přijít jenom idiot... A s tím bratrem taky..." zabrblal Clint a já se přemáhal, abych ho neoběsil na tom řetězu, co mi stále visel okolo jednoho zápěstí.
"To je poprvé, co si zapojil mozek, co?" Zeptal jsem se s úšklebkem, zatímco Wanda doslova Pietra z té stěny vytrhla... Auu...
"Vidím tě.. No tebe ne... Ale víš co mám na mysli.... Vidím tě po měsíci a hned se s tebou mám hádat?" Zabručel otráveně a já se zasmál jak totální hovado...Možná protože jedním jsem, ale kdo ví...
"Pan Koblížek." řekl jsem a zase se zasmál, zatímco Clint na mě nechápavě koukal.
"Kdo je pan Koblížek? Nebo... Radši to neříkej, nejsem si jistej, jestli to chci vědět." řekl můj 'bráška' a já jsem nestihl odpovědět... Bohužel... Proč? Protože dovnitř vtrhla Natasha s Tonym... A Jesterem, kterého Tasha táhla za kapuci. Když nás trio zahlédlo, tak se lehce zarazilo... Teda dva členové tria.