Lady Darkness

Táborák

,,Jsem boss!" mává Jinxx uhlíkem všude kolem a tvoří ve vzduchu různé nesmyslné obrazce z kouře.

,,Jenže já jsem pán plamenů!!!" snaží se ho hrdě trumfnout Andy.

,,Hele ty pane plamenu... Hoří ti vocas...!" napodobím Mannyho z Doby Ledové a ukážu na Andyho klacek, na němž měl předtím marshmallow, jež teď hoří.

Andy vytřeští oči, začne ječet a zděšeně s tím mávat a běhat kolem nás dokola, dokud mu Jean nesebere hořící pochodeň a nepodrazí mu nohy.

Jen co se Andyho obličej zaryje do hlíny, zvedneme od něj zrak k Jean, která dělá jakoby nic a klidně si hledí svého.

,,Co?" vyjekne nechápavě, když zaregistruje naše pobavené ale tázavé pohledy.

,,Proč musel skončit držkou v zemi?" optá se Ash.

,,Nemusel." odvětí na to Jean. Držkoryj se mezitím zvedne a plivajíc trsy trávy se vrátí ke svému špalku.

,,Tak proč skončil?" Jinxxova sestra jen pokrčí rameny.

,,Ne že by to bylo nutný ale.. Já prostě chtěla.." udělá veverčí výraz a obrátí se zpět ke svému marshmallownu. Dám se do smíchu, s nimi se vážně člověk nenudí.

Po nějaké chvíli civění do blba se rozhodnu ukořistit balíček chipsů, otevřu ho a rovnou si hrst narvu do tlamy.

,,Hej naval!" natáhne Jean ruku k pytlíku brambůrků co pevně držím v rukách.

Nabídnu jí tedy, aby se nenatáhla jako guma kvůli pár smaženejm bramborům.

,,Kurva!!!" zakleje, když jí jeden z chipsů upadne na zem. Vytřeštím oči, odložím pytlík a kleknu si k němu, zahrabu ho do země.

,,Byl jsi s námi sice jen krátkou dobu, ale přirostl jsi nám k.. držce, odpočívej v písku, nebo hlíně, či co to je... amen.." fňuknu.

,,Amen Normane." vzlykne Jean, za to jméno bych jí jednu lípla, být já tím bramborem. Rozhlídnu se kolem. Kluci nás propalují "WTF?" pohledem.

,,Co? Zaslouží si pořádnej pohřeb!!" popotáhnu.

,,Aha, fajn.." zvedne Jake ruce do vzduchu nad hlavu na znamení, že se vzdává.

,,Bezcitní hrubiáni s kamenným srdcem!" zabrflá Jean.

,,Chanty? Dej mi prosím napít!" poprosí Andy. Natáhnu se pro lahev až spadnu ze špalku, na kterém jsem seděla.

,,Fuck!" zanadávám a snažím se vstát.

,,Nejdřív napít.." pronese klidně a neobtěžuje se mi pomoct.

,,Blbečku.." zachrčím.

,,Pojď sem.." zvedne mě Ash.

,,Děkuji ti dobrá vílo.."

,,Nemáš zač roztomilý skřítku!" odvětí a hodí po Drewovi lahev s pitím.

,,Není to ošklivý skřítku?" zeptá se Drew, když Ashe dovraždí pohledem a promne si místo zasažené lahví.

,,Copak se ti zdá Chanty ošklivá?"

,,To jsem neřekl!"

,,Ale ani nevyvrátil.." Andy jen něco zabrblá, roztáhne se a položí si hlavu Jean na klín.

,,Uhnij ty parazite!!" vyjekne však Jean a uskočí na stranu, čímž strčí do Andyho a ten slítne na zem.

,,Smrdí ti nohy.." zachrčí Drew a vysápe se na nohy.

,,Dyť říkala uhnij.." ozve se Jinxx, aniž by odvrátil pohled od pytlíku chipsů, jež svírá v rukách.

Drew se však nevzdá a znovu se na Jean nalepí.

,,Čemu jsi ve slově uhnij nerozumněl ty pijavice jedna??" setřese ho Jeanine znovu a odsedne si za mě.

,,Slova lásky byla vyřčena.." zamručím do ticha jež nastalo.

---

,,Kyselina!! Kryjte se!!" křikne Jinxx z pohovky a zakryje pytlík čipsů co zbyl.

,,No dovol!" zavrčím uraženě.

,,Nedovolím!!" CC se ozval. Protočím nad ním otráveně oči.

,,Ups.. promiň Chanty, já myslel, že jsi moje neskutečně rozežraná sestra, kterou bych komukoli dal a ještě dotyčnýmu zaplatil, aby mi ji náhodou nereklamoval a nechtěl jí vrátit..." vysvětlí Jeremy a zkontroluje zda je čistý vzduch, hned nato chipsy vyndá ze skrýše pod polštářem.

V tu samou chvíli co si do pusy vložil první brambůrek, se zpoza křesla začala pomalu nořit Jeanina hlava s ďábelským výrazem na tváři.

,,Um.. Jerry?" Jeremy zvedne hlavu a střetne se s pohledem jeho sestry, následné dění bylo tak rychlé, že se skoro nedalo postřehnout.

Vybavuju si jen smích, Jinxxův zděšený křik, chipsy a polštáře letící vzduchem, duté rány a dusání kroků směrem do patra.

Jen co se situace trochu uklidní, zjistím, že ležím na zemi, všude kolem je bordel složený z drobků z brambůrků, rozhozených polštářů, kusů pohovky, kluků válejících se v záchvatu smíchu v koutech obýváku a dalších věcí.

,,Jinxxi? Jean? Halo?? Kdepak jste??" vydám se pomalu a opatrně do patra. Otevřu dveře Jeanina pokoje odkud se ozývají divné zvuky a zůstanu zamrzlá v pohybu.

To co vidím se mi vypálilo na sítnici a nejspíš se toho už nikdy nezbavím, bude mě to pronásledovat v těch nejhorších nočních můrách až do konce života.