Lady Darkness

Koncert MCR

,,Tak znovu... CO?"

,,Jdeš se mnou. Povinně. Dnes večer. Přespíme tam. Ať jsme první!" vyjekne Jean, očividně nadšená svým plánem.

,,Zapomeň. Nebudu jako idiot přespávat na ulici jen kvůli.." Jean po mně hodí varovný vražedný pohled.

,,Jean, ty jsi se zbláznila." podpoří mě v nesmyslnosti toho plánu Jinxx. Tím si ale vyslouží její nasupený pohled.

,,Mohli bychom vám normálně sehnat vstup do zákulisí a.."

,,NE!! Já chci být chvíli normální šáhlej puberťák bez vlivnejch příbuznejch!" zavrčí na Andyho. Musím říct, že jí na jednu stranu chápu.

Mít pořád možnost se dostat skoro všude je sice dobrý, ale otravný. Neužijete si tu správnou atmosféru a potom vás tolik netěší odměna.

,,Dobře tedy." všichni se na mě otočí.

,,Cože??" vyjeknou kluci sborově.

,,Jean má pravdu. Je to nuda, všude se lehce dostat. To pak není ono a vydobyté vítězství nechutná tak sladce." usměju se na svou kamarádku, která mě v objetí sejme na zem.

,,Děkuju děkuju děkuju děkujuuu!" piští až příliš nahlas. Se smíchem jí ze sebe shodím.

,,No dobře. Tak já jdu udělat jídlo, ať se před tím trčením na ulici aspoň pořádně najíte, než se budete cpát nezdravým.." rezignuje Jake a odejde do kuchyně.

,,A já jdu se nahoru připravit, ať to pak jen čapnu a nezdržuju. Protože hádám, že ty máš dávno sbaleno, že?" Jean jen zamrká a uculí se. Protočím nad ní pobaveně očima.

V pokoji si zabalím do tašky náhradní oblečení, hřeben, powerbanku, nějaký další věcičky a spacák.

,,To je jako kdyby ses znovu snažila utéct.." ozve se za mnou hlas tak nečekaně, až sebou polekaně trhnu.

Otočím se, za mnou stojí Ash, je ramenem opřený o dveře a pozoruje mě s podivným výrazem v očích.

Jen se usměju a hodím tašku na zem, odkopnu ji ke dveřím, kde mě ale Ashley chytí za zápěstí a stáhne zpět do pokoje.

Tázavě se na něj zahledím a povytáhnu jedno obočí.

,,Já neutíkám.." prohlasím pevně, poté si povzdechnu a pohled sklopím. ,,... stejně nemám kam." zabrblám už tišeji.

V tu samou chvíli se ocitnu v jeho pevném objetí, nejdřív si nejsem jistá co mám dělat, ale nakonec ho obejmu taky.

,,Víš, že nechci abys mi odešla." zašeptá, po těch slovech pocítím podivné mravenčení v hrudi.

,,Vím.." špitnu přiškrceně a vzápětí už je můj obličej v Ashových hřejivých dlaních a jeho rty přitisklé na mých.

Dám mu ruce kolem krku, jednou mu vjedu do vlasů a přitáhnu si ho blíž.

,,Doufám, že nemáš v úmyslu si tam užívat až moc.." řekne, když se kousek odtáhne. Jen se na něj šibalsky podívám.

,,Žárlil bys?" přikývne.

,,Zabil bych ho.." zašklebí se, protočí očima a jakmile se zezdola ozve halas, odtáhnu se úplně.

,,Pojď, nebo se tam dole sežerou." přejdu ke dveřím, kývne, jednou rukou mě chytne za pas, přitáhne do rychlého polibku a poté už mě nechá jít s tím, že mi tašku dolů odnese.

Když však dojdu do přízemí, sejme mě dívčí postava, jež mi nasměruje hlavu na schody, kde Ash zrovna zakopne o srolovaný koberec a padá ze schodů.