Lady Darkness

Návrat?

Média: Still broken - Plan three

Vyletím do sedu a zprudka se nadechmu, zamotá se mi hlava, chytnu se za ni.

Když se rozhlédnu kolem zjistím, že ležím u sebe v pokoji, u kluků ve vile. Jsem zase zpátky skoro na začátku.

Vylezu z postele a zívnu, mám divný pocit. Potřebuju ibalgin, sklenici vody a pořádný, pevný a uklidňující objetí.

Musím najít někoho, kdo by byl ochotný mi od toho nutkání obejmout prvního člověka co potkám, pomoct.

Otevřu dveře z pokoje a kouknu ven, šero zachvátilo už většinu podlouhlé místnosti.

,,Chrisi..?" zachraptím tiše do prázdné chodby.

,,Je tu někdo?" zašeptám trochu hlasitěji ale chraptění mé hlasivky neopouští.

,,Chantelle?" vykoukne rozespalý Ash ze svého pokoje. Popotáhnu a utřu si zbloudilou slzu.

,,Chanty, copak se děje?" zeptá se starostlivě  vyleze ke mně na chodbu, fňuknu a trhaně se nadechnu.

,,Já.. něm. Já.." nemůžu ze sebe dostat nic smysluplného, ani jednu kloudnou věc.

,,Ale no tak..." přijde ke mě a obejme mě. Vydechnu vzduch z plic a snažím se rozdýchat nával úzkosti a strachu z toho, že ztratím někoho dalšího.

,,A-Ashley?" zeptám se chraptivě.

,,Ano?"

,,Nemáte tu ibalgin nebo něco jinýho proti bolesti?" odtáhne se na délku paží a starostlivě na mě zamžourá.

,,Jasně, máme. Pojď, pojď si lehnout a já ti to přinesu, jo?" zavrtím hlavou a chytnu se jeho ruky.

,,Copak?" jen stále bez přestávky vrtím hlavou na protest.

,,Dobře, půjdeš se mnou?" optá se a jemně mě za ruku vezme, stiskne a zase lehce povolí aby mi dal najevo to, že je tu se mnou.

Kývnu že jdu s ním a po tmě, jež nastala, se vydáme ke schodům a dolů do kuchyně.

,,Okeyyy.... hm.. no, mám tu ibalgin dvoustovku a nebo paralen bez krabičky jen v tom platíčku." oznámí mi.

Já si mezitím vzala půlitrovou sklenici a naplnila ji vodou, kterou jsem okamžitě celou vyprázdnila.

,,Na, tady máš jedno růžový svinstvo." zakření se Ash.

,,Děkuju..." zašeptám a prášek spolknu a zapiju další sklenicí vody.

,,Tak kam teď, beruško? Konec výletů?" zeptá se, kývnu na souhlas a plouživým nejistým krokem se vydám ke schodům.

Zírám na potemnělý vrcholek schodiště a moje útroby stáhne úzkost.

Ash mě chytí za ruku, v tu samou chvíli se obavy rozplynou.

Máme tu oporu, všechno je v pořádku. našeptává mi podvědomí.

,,Jdeme princezno?"