The 100 Na Rozcestí

Starost

Tato kapitola bude trošku delší a bude to vyprávěno z pohledu Clark a lexy  (předem se omlouvám za trigedaslang nějaká slova jsou psána v angličtině asi chyba překladače)

Pokud budete mít nějaké připomínky,nebo nějaký nápad jak pokračovat s dějem.Dejte koment atd... 

Clark:

"Kde to jsem"opakovala jsem na zemšťana,ale neřekl nic jen zmateně hleděl do prázdna a těžce dýchal.Možná,že mi nerozuměl tak jsem to zkusila po jejich.(jo něco málo jsem se naučila)

"where ai laik"(kde to jsem) řekla jsem a vypadalo to,že zemšťan zpozorněl.A v tom začal mluvit

"yu nou worry , yu're klir."(neměj strach,teď jsi v bezpečí) začal mě uklidňovat.Dala jsem pryč ten nástroj z jeho krku.Nutilo mě to přemýšlet,proč by mě uklidňoval nebyla jsem rozrušená byla jsem naštvaná.Pořád jsem si myslela,že se mi zdál nějaký sen pak jsem v lese omdlela a někdo mě unesl.Pak jsem si uvědomila,že moje schopnost vidění je dost omezená.Sáhla jsem si na levé oko,abych se ujistila,že to byl opravdu jen sen.Když v tom jsem nenahmatala nic jen rýhy jizev.Začala jsem celkem vyšilovat 

" ai eye, chit happened ??"(moje oko,co se stalo??) řekla jsem tiše.Zemšťan byl otočený zády.Nevnímal mě.Šla jsem k němu a zatřásla jeho tělem a přitom jsem opakovala " ai eye, chit happened ??"Na to se zemšťan otočil stiskl mi ústa tak aby byla otevřená a nalil mi do nich nějakou tekutinu. 

"chit ste em"(co to je) řekla jsem. Na to mi zemšťan odpověděl"your medicine.yu souda rest"(tvůj lék,musíš odpočívat)    Nevěděla jsem co to znamená,dokud se mi neudělalo zle a pak jsem se znova omdlela. Dříve než jsem ztratila vědomí slyšela jsem poslední slova,které řekl ten neznámý muž.Bylo to "tel Heda"(sdělte to velitelce).

Lexa: 

Zaslechla jsem před svým pokojem hluk.Bylo to celkem časté.Od té doby co jsem zbaběle opustila Mount Weather mě tížil pocit viny.Nevycházela jsem ze svého pokoje týdny a s nikým jsem nechtěla mluvit.Najednou se dveře do mého pokoje otevřeli.Seděla jsem na své posteli a zmateně jsem koukala na stráže jak se snaží vytlačit Lexuse z místnosti. Lexus byl léčitel a svou práci odváděl opravdu skvěle.

Lexus najednou začal mluvit a jednoho ze strážců "ai say bilaik em souda immediately speak em's important!"(Říkám,že s ní musím okamžitě mluvit je to důležité!) rozčiloval se na jednoho ze strážců.Bylo mi to už celkem trapné Lexusovi návštěvy byli časté a z mé strany vždycky odmítané.Rozhodla jsem se udělat vyjímku a promluvit si s ním.

"hod op"(počkat) řekla jsem s tvrdým hlasem. Stráže stáli s Lexusem na místě.

"Nechte nás"pravila jsem strážím a ty hned poté odešli.  "Well Lexus want kom tel me chit ste so important , bilaik's why yu're doing mime guards problems"(No Lexusi nechceš mi říct co je tak důležitého,že způsobuješ mím strážím problémy) řekla jsem s menší lhostejností a přitom jsem se posadila na židli.Musela jsem na Lexuse mluvit po našem neuměl anglicky ani slovo.

"Wanheda" řekl jednoslovně  a já jsem hned sebou škubla.

" lwhat laik yu talking about"(o čem to mluvíš) chtěla jsem vědět víc a to hned.

"em had an accident.em ste the infirmary"(měla nehodu je na ošetřovně)

Nemohla jsem tomu uvěřit po všech těch měsících je Clark tady.Začala jsem si dělat starosti. Bylo mi jasné,že mě nebude chtít ani vidět.Ale pokud měla nehodu musím jí vidět,přesvědčit se ,že je v pořádku pak jí dám čas aby mě nenáviděla.

" how long"(jak dlouho) řekla jsem zamyšleně

Lexus se na mě zmateně podíval a odpověděl " chit do yu mean" (co tím myslíš)

Zvedla jsem se ze židle a šla jsem blíž k němu už mi vážně docházela trpělivost "how long has em been hir.how long yu don about her care"(jak dlouho už je tady,jak dlouho už se o ní staráš) aniž bych si to uvědomovala začala jsem zvyšovat hlas.

"a week"(týden)  odpověděl a hlavu svěsil k zemi.   

 Začala jsem proklínat svůj pocit viny,kdybych nebyla tak tvrdohlavá věděla bych to.Nechtěla jsem mu to vyčítat a tak jsem se trochu uklidnila a řekla jsem "can ai see her?" (můžu jí vidět?)

Na to se mi Lexus podíval do očí a řekl "sha"(ano)

Než jsem však mohla říct svůj vděk rychle řekl smutným hlasem"ai souda warn yu her face ste nou in the best condition" (ale musím tě  varovat,její obličej není zrovna v nejlepším stavu")  Když do dořekl začala jsem si dělat ještě větší starost.Je v pořádku?? . Jedno jsem,ale věděla určitě bylo mi jedno jak Clark bude vypadat pro mě bude vždycky ta nejkrásnější ,hlavní pro mě bylo,že bude v pořádku.  Nakonec jsem se nechtěla moc vyptávat a řekla jsem "good.teik's go"(dobře tak jdeme)

Lexus mě vedl k ošetřovně a cestou mi řekl,že Clark musel uspat,protože vyšilovala,ale že by se měla uzdravit.A jak se jí to asi stalo. Když jsme otevřeli dveře.Rychle jsem vběhla do místnosti a viděla Clark ležet na operačním stole.Podívala jsem se na ní a viděla jsem,že jí chybí levé oko a o těch jizvách které tam měla místo oka ani nemluvím. "Panebože"řekla jsem šeptem. Vidět jí tam ležet v takovém stavu mě bolelo.Ale musela jsem věřit Lexusovi. Nevěděla jsem co říct  "Mochof Lexus teik me know when em wakes up"(děkuji Lexusi dej mi vědět až se probudí)řekla jsem nakonec.      Lexus jen kývnul a já jsem odešla.

Šla jsem do svého pokoje.Chodila jsem sem a tam a  moje myšlenkové pochody byli na maximum.Věděla jsem co bude znamenat pro můj lid,když se dozví,že Pauna je mrtvá.Ale horší bylo až se dozví kdo jí zabil.Hodně lidí mělo z Clark hrůzu,nevěřilo jí.báli se jí.Měli dojem,že když Clark sama zvládla zabít 300 lidí můžou být další.Ani jsem se jim nedivila.Taky jsem přemýšlela jak se Clark vyrovná se svojí ztrátou a jestli bude schopná mi odpustit. 

Z mého myšlení mě  vyrušilo zaklepání na dveře. "Vstupte" řekla jsem rychle Do místnosti vstoupil Titus neboli flamekeeper .     "Musíme si promluvit o Wanhedě"řekl a mírně se zamračil