Tahle kapitola bude hodně zaměřená na vnitřní pocity a dojmy,úvahy a rozhodnutí
Clark:
Podruhé jsem se probudila na to stejném místě.Věděla jsem,že jsem v Polis tudíž je šance,že narazím na Lexu. Když se mi v hlavě objevilo její jméno nutilo mě to zamyslet se.V místnosti nikdo nebyl takže jsem měla dost času na přemýšlení.Lexa, při tomto jméně jsem cítila menší závan hněvu,ale zároveň mě obklopoval pocit radosti a bezpečí.Můj hlavní problém nebyl ten,že mě Lexa nechala u Mount Weather samotnou,ale měla jsem větší zlost na sebe.Zachovala bych se úplně stejně,kdybych byla na jejím místě za to jsem jí vinit nemohla.Naši lidé jsou vždycky na první místě bez ohledu na emoce to jsem věděla hned na začátku.Potíž byla ta ,že jsem neměla tušení jak budou ty emoce silné.S odhodláním jsem sama sebe přesvědčila,že Lexe odpustím a řeknu jí to hned jak budeme osamotě.
Rozhodla jsem se zvednout ze stolu a podívat se po nějakém jídle.Měla jsem příšerný hlad,když v tom se otevřeli dveře a dovnitř vešel ten podivný muž co mě uspal.Když uviděl,že jsem vzhůru podíval se na stráž a řekl "wanheda ste woke up.say em heda"(wanheda se probudila,řekni to velitelce) Na to strážce jenom přikývl a odešel.Nevěděla jsem co řekl,ale asi to bylo naléhavé. Poté muž obrátil svůj pohled ke mě a řekl "ai laik Lexus en ai apologize gon em fou" (já jsem Lexus a omlouvám se za to předtím). Neodpověděla jsem na to. Nevěděla jsem co říct, mé jméno věděl snad už každej byla by to škoda slov.Zaměřila jsem se spíš na svoje potřeby a s úšklebkem jsem nadhodila "ai laik enti" (mám hlad). Lexus vytáhl z tašky kus chleba a podal mi ho.Pak mi vysvětlil co se stalo.Nemohla jsem uvěřit,že jsem sama zabila Paunu.Když v tom Lexus začal"Heda em beda be hir soon.beda worry mad ai saw em ona her" (velitelka by tu měla hned být,měla šílenou starost viděl jsem to na ní) řekl a jeho tvář se napnula. Jen jsem pokrčila rameny a pomyslela si,že Lexa má opravdu nervy z ocele.Hned potom se Lexus zvedl rozloučil se a řekl,že se stráže museli někde zdržet,prý půjde velitelku informovat sám a zavřel dveře .Byla jsem hodně vyčerpaná a tak jsem si šla lehnout na pohovku,která byla hned u dveří.
Lexa:
Chvilku jsme na sebe s Titusem hleděli.Hned jsem poznala,že to nebude příjemná konverzace.Je pravda,že s Titusem jsme poslední dobou na ostří nože.Neví o všech mích rozhodnutích a to ho celkem vytáčí.Mám,ale dojem,že mě Titus chce kontrolovat,proto mu neříkám všechno.Unavovalo mě to trapné ticho a tak jsem se rozhodla začít konverzaci " No vidím,že se zprávy šíří rychle"řekla jsem tvrdým a nemilosrdným hlasem za účelem ho zastrašit. Titus se ale nenechal místo toho přišel blíž a se zvýšeným hlasem mi odpověděl "Ano šíří a taky se šíří zprávy o tom,že chceš pořádat oslavu na počest Wanhedy" Stiskla jsem ruku v pěst jak se o tom mohl dozvědět?? Řekla jsem to jenom Indře a strážím. "Je to snad problém" řekla jsem a pomalu jsem zvýšila hlas. "My oba víme,že tvůj lid bude chtít ukázku síly,měla by sis uvědomit,že pokud to neuděláš dáváš Wanhedě privilegia,která se nemusí každému líbit."řekl Titus. A v tom měl Titus pravdu Clark musela ukázat sílu, jen tak ji mohl můj lid respektovat. Než jsem snad stihla něco říct Titus ještě něco dodal. "Už takhle s tebou manipuluje víc než dost, nedovol aby ti emoce zastřeli úsudek"řekl nakonec a čekal na moji odpověď. Tato věta mě hodně rozčílila jak si mohl myslet,že by Clark se mnou manipulovala? A jak mohl přijít na to,že bych se nechala zmanipulovat." Jsem dostatečně schopná oddělovat emoce od povinností a rozhodně nejsem tak naivní abych sebou nechala manipulovat!"zařvala jsem na Tituse.Potom co jsem se uklidnila jemně jsem se pousmála a řekla"Jsi dobrý učitel Titusi to vím a také vím že to se mnou myslíš dobře,ale tato oslava je mé svobodné rozhodnutí a ty to musíš respektovat"Na to Titus jen řekl,že půjde plánovat oslavu a odešel. Chvilku jsem přemýšlela o jeho slovech,ale pak jsem myšlenku o manipulaci vypustila z hlavy,když přišel Lexus a řekl " em woke up"(probudila se)
Věnovala jsem Lexusovy mírné kývnutí a následovala jsem ho.
ČTEŠ
The 100 Na Rozcestí
FanficPoté co Clark opustila Camp Jaha. Utrpí v lese těžkou nehodu a všechno se pro ní změní. Ona se změní Příběh je vyprávěn z pohledu Clark,Lexy a dalších