9.Kapitola

2.2K 57 1
                                    

Pondělí
Ráno jsem se vzbudila, ale Vadim vedle mě neležel. Neřešila jsem to a zase se ponořila do říše snů. Nějak mi to ale nevyšlo.
,,Dobré ráno, lásko." pozdravil mě Váďa, když přišel do pokoje. Sedl si na postel a věnoval mi letmý polibek na tvář. Trochu jsem se zarazila nad oslovením, kterým mě nazval. Takhle mě ještě nenazval.
Usmála jsem se a pozdrav mu oplatila.
,,Kolik je hodin?" zeptala jsem se.
,,Něco přes půl deváté." usmal se. Úsměv jsem mu opětovala. Mamka už určitě musí být doma. Zamyslela jsem se. Z přemýšlení mě vyrušil Vadim s jeho lákavou otázkou.

,,Co by si říkala, takhle na snídani do postele?" naklonil se nademě. Otřel se svým nosem o ten můj a věnoval mi pár polibků. Když přestal, přikývla jsem na souhas. On vztal a šel do kuchyně.

Za chvíli přišel s tácem a se snídaní. Věnoval mi sladký úsměv. Položil tác vedle mě na noční stolek. Zvedl se a odešel.
,,Kam jdeš? " zeptala jsem zamračeně.
,,Jdu se obléknout." odpověděl se smíchem. Až v tu chvíli jsem si všimla, že má okolo pasu jenom ručník. Uchechtla jsem se a pustila se do snídaně.

Odpoledne
Krájela jsem cibuli a omylem jsem se řízla. Odhodila jsem nůž a pustila studenou vodu, na můj prst. Vodu jsem vypla, usušila si prst a šla si pro náplast. Prst jsem si oblepila náplastí a šla dokrájet cibuli. Když jsem ji dokrájela, umyla jsem si ruce a šla do pokoje. Zastavila jsem se mezi dveřmi a opřela se o futra. Pozorovala jsem Vadima, jak něco dělá na telefonu. Když mě zahlédl, zvedl se z postele a šel za mnou. Podívala jsem se mu do očí a uviděla jsem, jak mu v očích létají jiskřičky. Pousmála jsem se a spojila naše rty do vášnivého polibku. Odtáhla jsem se a objala ho. Položila jsem si hlavu na jeho hruď a poslouchala tlukot jeho srdce.
,,Za chvíli bude obět."
,,Mám hlad jako vlk." řekne a pohladí mě po zádech. Odtáhnu se a sedám si na postel.
,,Zahrajeme si Čink-Čonga." zvolám radostně. Nadzvedne jedno obočí a usměje se. Sedl si naproti mě. Připravila jsem si ruce a kývla, aby začal.

,,Čink-Čong 0." vykřikla jsem rychle, aby nestihl zareagovat. A taky mi to vyšlo. Vyskočila jsem z postele a podívala se na Váďu.
,,Nějakou odměnu, ne?" zeptala jsem se, se smíchem. On vstal a přišel ke mně. Zajel mi rukou do vlasů a políbil mě. Byl to polibek vášnivý. Svou ruku přiložil na můj bok a jel s ní dolů. Chytl mě za zadek a zmáčkl ho. Vyjekla jsem a on se usmál do polibku.
,,Oběd!" zakřičela na nás mamka.

,,Hezká odměna." brouknu. Odtáhla sem se a odešla do kuchyně. Koukla jsem na Vadima přes rameno a uviděla ho, jak tam stojí a nechápavě na mě civí. Došla jsem do kuchyně a uviděla dva talíře s rizotem. Usměju se pro sebe, beru talíře a příbory a kráčím do pokoje. Pokládám talíř na stůl, vedle Vadima a se svým si sedám na postel. Pouštím se do jídla. Až za chvíli jsem si všimla, že mě Vadim pozorně sleduje. Sladce se na něj usměju a on mi úsměv opětuje. Byl to ten nejsladší úsměv, co jsem kdy viděla.
,,Pojedeš se mnou do Liberce?" zeptal se tiše.
,,Proč?" odpovím stejně tiše jako Vadim. Proč mluvíme tak potichu? Co budeme dělat v Liberci? Z rozjetého vlaku myšlenek mě vytrhne Vadim.
,,Kláro!" křikne na mě a já nadskočím. Leknutím?
,,Promiň, nějak jsem se zamyslela." omluvně na něj kouknu.
,,No, chci aby si se mnou jela do Liberce, kvůli CineTube. Je to o víkendu. Tenhle týden." informuje mě a já na něj civím s pusou dokořán. Pořád si zvykám, že chodím s youtuberem.
,,Aha."
,,Pojedeš se mnou?" ptá se jemně.
,,Počkej, jdu se zeptat mamky." odpovím a rychle vypadnu z pokoje. Počkat. Zastavím se. CineTube je o víkendu, předpokládám že v sobotu. V sobotu má ale Vadim narozeniny a já chci, aby si je Váďa užil. Se mnou. Musím to nějak vymyslet. Jdu za mamkou do ložnice. Leží na posteli a kouká se na televizi. Zase se kouká na tu Janu Gérovou, nebo jak se jmenuje. Jo, Jana Eyrová, myslím.
,,Mamko, mohla bych ject s Vadimem na víkend do Liberce?" zeptám se opatrně.
,,Proč?" zeptá se úplně stejně, jako já Vadima předtím.
,,Je tam CineTube a Vadim tam jede jako host, nebo tak něco. No... prostě se tam bude podepisovat a fotit s fanoušky," když si vzpomenu na tu holku ze včerejška, zachvěju se. ,,Chce abych jela s ním." dopovídám větu. S těžkým povzdechem se na mě podívá a řekne: ,,Jeď s ním, ale dávej na sebe pozor." odpoví mi a dál se kouká na obrazovku televize.
,,Děkuji." poděkuji a odcházím zpátky do pokoje.
,,Mamka řekla jo." uzvu se když vcházím do pokoje a sedám si na postel. Vadim na mě radostně kouká. Nad jeho výrazem se uchechtnu. Vypadá fakt legračně.
,,Je tu něco k smíchu, slečno Novotná?" zeptá se s pobaveným výrazem.
,,Ano. Vy, pane Tkačenko." odpovím mu s dalším uchechtnutím. Pokládá svůj příbor a stoupá si. Jde ke mně a já nabírám červenou barvu. Stojí přede mnou a hledí mi do očí. Palcem a ukazováčkem mi sevře bradu a já si automaticky stoupnu. Hledí mi hluboko do očí a já se ztrácím v těch jeho. Než se naděju, už si podmaňuje moje rty, já mu polibek hned oplácím. Zuby opisuje mojí hranu čelisti a mnou se zmocňuje chtíč. Chci ho, teď hned. Lehce mi skousne ušní lalůček a já zalapám po dechu. Rukama se mě nedotýká. Chci je cítit na sobě, chybí mi jejo dotek. Chytnu jeho ruce a položím si je na boky. Jednu ruku mi ovíjí kolem pasu a druhou mě šimrá na zádech. Jak já ho chci. Stále obdarovává můj krk lehkými polibky. Odtáhne se a ja na něho nechápavě koukám. Sedá si zpátky na židli a nevině na mě hledí. Taky si sedám s vražedným pohledem.
,,Taky tě miluju." řekne a zakření se. Vypláznu na něj jazyk a trucuju.
,,Ty už nebudeš jíst?" zeptá se po chvíli ticha.
,,Ne. Nemám chuť."odmlouvám mu.
,,Kláro jez, jsi hubená." řekne jemně.
,,Nemám hlad." řeknu si spíš pro sebe. A dál trucuju.
,,Jez!" zahledí se mi do očí a já mu podléhám. Jak to jen dělá. Vezmu si talíř s jídlem, který je na nočním stolku a s nechutí se pouštím do jídla. Pozorně sleduje každý můj pohyb.
,,Pojedeme už v pátek. Přespíme na hotelu," přeruší hrobové ticho. ,,V sobotu bude CineTube a neděli budeme mít jenom pro sebe." řekne s nečitelným pohledem.
,,Ale v sobotu máš narozeniny."
,,Jak to víš?" odpoví překvapeně.
,,Vim to." stoupám si, abych odnesla talíře.
,,Vidíš že to jde, když se chce." řekne a já se zamračím. Odcházím z pokoje a jdu do kuchyně. Pokládám talíře na linku. Vracím se zpátky. Lehám si na postel a koukám do blba. Vadim se za chvíli zvedne ze židle a jde ke mě. Lehne si vedle mě a přitáhne si mě do náruče. Schovám se mu v ní a nasaju jeho vůni. Jak já ji zbožňuji.
,,Nechci se hádat." věnuje mi polibek do vlasů.
My se hádáme?
Aha.
,,Já taky ne."

Vztah s youtuberem [OPRAVA]Kde žijí příběhy. Začni objevovat