Vztah s youtuberem [OPRAVA]

11.Kapitola

Venku

Už na mě čeká. Potichu k němu zezadu přijdu. Dlaněmi mu překrývám očí. ,, Kdo to?"

,,Počuraná koloběžka." začnu se smát. ,,WTF? Co ty nevymyslíš." usměje se. ,,Všechno co ty ne." uchechtnu se. Těžkne mu úsměv. ,,Co je?" zeptám se. ,,Slečno Novotná moje představivost je velice rozvinutá." odpoví mi.

,,O tom nepochybuji, pane Tkačenko."

,,Pojď." proplete si se mnou prsty a vede mě, bůh ví kam.

,,Kam to jdeme?"zeptám se po chvíli ticha. ,,Uvidíš."

,,Nikam nejdu, dokud mi neřekneš kam to jdeme." zastavím se a zakládám si ruce na prsou. Nechápavě na mě kouká. Jde ke mně. Je nebezpečně blízko. Ztrácím se mu v očích. Přivlastňuje si moje rty. Jazykem se mi vkrádá do úst. Prsty mu zaplejtám do vlasů a jemně za ně zatahám. Vzdychne do polibku.

,,Jsi tak...tvrdohlavá. A moje," mluví mezi polibky, ,,Jenom. Moje." odtáhne se.

,,Už pojď." chytl mě za zápěstí a šli jsme. Došli jsme před jeho barák. Odemkl dveře a vešli jsme do bytu.

,,Počkej tady." řekl a vešel do svého pokoje. Zavřel za sebou dveře. Slyšela jsem, jak tam s něčím kramaří. 

Co tam dělá?

Co to asi bude za překvapení?
Nemůžu se dočkat.

Kdy už přijde? Je tam celou věčnost.
Konečně přišel.

,,Tak pojď, ty nedočkavá." zasmál se. Zakryl mi oči dlaněmi. ,,Heeej!" vykřikla jsem. Zasmál se, zase. Zaslechla jsem, jak otevírá dveře. 

,,Jsi připravená?" zeptal se tajemným hlasem. Nahlas polknu.  Co to se mnou dělá?  Přikývla jsem a on mi odkryl oči. Zůstala jsem stát s otevřenou pusou. Hnali se mi slzy do očí. V pokoji byl projektor, zatažený žaluzie a prostě... Áááh...Prostě skvělí. Otočila jsem se na Váďu. Mlčky stál za mnou. Skočila jsem mu kolek krku a řekla: ,,Je to úžasný, děkuju." odtáhla jsem se políbila ho. Váďa mě obemyká pažemi a přitahuje si mě těsně k sobě. Jednu ruku mi spouštím po páteři na zadek. Odtáhla jsem se a ještě jednou ho objala. Obětí mi oplatil. 

,,Miluju tě. Tak strašně moc." pošeptala jsem mu do ucha.

,,Miluju tě. Neumíš si představit, jak moc," odtáhl se, ,,Udělej si pohodlí a já za chvíli přijdu." řekl a odešel. Když řekl pohodlí, tak pohodlí. Sundala jsem si triko a rozepla zip u kalhot. Stáhla jsem si kalhoty a jenom ve spodním prádle, jsem došla k Vadimově skříni. Vyndala jsem si z ní jeho triko a oblékla si ho. Lehla jsem si do postele a čekala až příde.

,,Ukradla jsem ti triko. Ale předpokládám, že ti to vůbec nevadí." oznámila jsem mu, když vešel do pokoje.

,,A taky máš pravdu," zazubil se, ,,Přinesl jsem popcorn, pití." v jedný ruce držel misku s popcornem a v druhý flašku Fanty. Usměju se.  Pokládá věci na stůl a usedává za počítač.

,,A kde si vzal ten projektor?" zeptám se po chvíli.

,,Půjčil jsem si ho od kamaráda." odpověděl s úsměvem. ,,Aha." za chvíli už běží film. Vadim se zvedá od stolu a jde si ke mně lehnout. Leží na zádech a já mám na jeho rameni položenou hlavu. Sledujeme film, smějeme se, mazlíme se, házíme po sobě popcorn.

Film už končí. Protahuju se. ,,Příště mi dej facku." ozve se Váďa se smíchem. ,,Promiň" omluvim se se smíchem a pohladim ho po tváři. Moje pohlazení si znatelně vychutnává. Musím se tomu zasmát.

,,Co je," zeptám se. Stále se hihňám, ,,Tohle miluju."  

,,Co? Když tě hladim po tváři?" zeptám se roztomile.

,,To taky, ale nejvíc miluju tvoje hihňání." jsem v rozpacích. Chci mu dát letmou pusu, ale on si mě k sobě přitahuje. ,,Potřebuju. Na. Záchod." promlouvám mezi polibky. Usměje se do polibku a pouští mě. Rychle vyběhnu z pokoje a utíkám na záchod. Slyším za sebou jeho smích. Přicházím do pokoje, ale Vadim nikdy. Kde ten kluk zase je? Otáčím se a tam stojí on. Koušu si spodní ret, protože přede mnou stojí Vadim bez trika. On ví, jak na mě. 

,,Co kdyby si mi namasíroval záda." zamyslím se.

,,Co kdyby si namasírovala záda ty mně." řekne a roztomile se usměje. ,,Tak dobrá," řeknu na oko otráveně, ,,tak si lehni na břicho." zavelím.

,,Ano, paní." zažertuje. Beru si krém, který jsem našla v koupelně a sedám si na něj obkročmo.

,,Nevrť se." roztírám krém po jeho zádech. 

,,Víš, že je to dobrý pocit? Když na mě sedíš v mým triku a kalhotkách a já pod tebou jenom v boxérkách."

,,,Hmm...Umím si to představit," zasměju se, ,,vy na něco narážíte, pane Tkačenko?" zažertuju.

,,No jedna věc by se tu našla, ale jinak na nic." zasměje se a já společně s ním.

Jak jsem slíbila, tak jsem vykonala. 11. kapitola je tady :333

♫...jste boží...♫

Vaše *Lucy*