Shikatsu [Pozastaveno]

Kapitola 14

!!!Předem bych chtěla upozornit že se mi jaksi přes víkend nebo tak trochu "rozbil" wattpad takže jestli někdo četl Shikatsu 13 kapitolu a končilo to slovem Informace tak to nedočetl celé .. :) naštěstí se to zprovoznilo a už tam máte zbytek ... :)) děkuju a užíte si pokračování ... :)

Subaru

Ona je stoprocentně člověk...

Ale co když ne? Co když mají bratři pravdu a je něco jiného? Ale co potom?

Je pravda, že je zvláštní. Jiná. Když vyskočila tím oknem, neměla ani škrábanec. Zdála se být v pořádku. Také to že z nás nemá strach. Jen se snaží utéct. A pokaždé když se jen letmo dotkneme cítím zvláštní mrazení. A pokaždé, když se na mě podívá těma svýma barevnými kukadly, mám pocit, že do mě vidí. Vidí celou mou zkaženou černou duši.

Ona opravdu není normální. Musím to z ní dostat...

Shikatsu

Musím přiznat, že se mi ulevilo, když jsem v ložnici osaměla ale zároveň bych chtěla aby tu se mnou byl. Nikdy nevím , co jeho bratrům přeletí přes nos, každopádně bych se odtud ráda co nejrychleji dostala. Připadám si zde jako divoké zvíře zahnané do kouta a to není dobré. Nenávidím pocit, když jsem v ohrožení. I když už to trvá několik let, pořád se ještě zvládám ovládat. A pokud se naštvu, nikdy to pro nikoho nedopadne dobře. Většina mích už se dávno zbláznila a přišla o život, ale já ne. Nehodlám o něj jen tak přijít. Budu bojovat do posledního dechu. Jsem jiná než oni. 

Na druhou stranu, tu koupel bych celkem ocenila. Opravdu ji chci. Alespoň chvíli na odreagování a na nic myšlení. Pak bude čas utéct. Myslím, že dokud mě hlídá on, jsem v bezpečí. Alespoň prozatím.

Otevírám dveře a naskytne se mi pohled na luxusní koupelnu. Barevně je sladěná do měkkých barev a celému tomu dominuje velká vana na nožičkách do které by se v pohodě vešli dva lidi. Zajímalo by mě jestli v ní někdy s někým byl... Kruci Shikatsu! Nemysli na nesmysli. 

"Ehm..." 

Rychle se otáčím za odkašláním a pohled upřu na malou blondýnku. Pečlivě jí koumám pohledem. 

Vřele se na mě usměje. "Subaru mě poprosil abych ti donesla čisté oblečení." A  pohledem mi naznačí abych si od ní vzala hromádku oblečení, kterou právě donesla. 

Stále ostražitá se pro ni natahuji. Alespoň už vím odkud se vzala ta košilka. Pochybuji, že by jí jeden z nich nosil. 

"Neboj se mě." zasměje se. "Jmenuji se Yui." řekne. 

Kývnu ale nic neříkám. Raději jí dál zkoumám. Není jako oni, takže musí být člověk. Nejspíš nevěsta, jak říkal jeden z nich. Takže je tu pro jejich obživu. Na co v tom případě chtějí mě? To jim jeden chodící drink nestačí? Pomyslím si trpce.

"Kdo jsi ty?" Neodpovím. Musím se odsud dostat ne se tu kamarádíčkovat.

"Proč nechceš mluvit?" 

Zahledím se jí do očí těma svýma. Zdá se že jí trochu nahání hrůzu. Komu by také nenaháněli. 

"Soka." nejspíš pochopí že o tom nechci mluvit. Ještě jednou se na mě usměje. "Boty jsem ti nechala vedle. Kdybys něco potřebovala mám pokoj na druhém konci chodby." Kývnu a ona zavře dveře, na kterých visí dlouhý bílí župan. Ten se hodí... pomyslím si a hned se po něj natáhnu. 

Župan přehodím přes židli, kterou si dávám k vaně a pak si ještě rychle projdu věci které mi Yui donesla. Je to velký teplí vlněný modrý svetr džínové kalhoty, spodní prádlo a velký bílí ručník. No oblečení se hodí. Boty jsou tedy vedle, takže až se vykoupu budu moc rychle zmizet.