Shikatsu [Pozastaveno]

Kapitola 21

Shikatsu

"Co?"

"Odejdi se mnou, Subaru. Kdyz budes se mnou tak mam mnohem větší šanci nez když budu sama." Navrhuji mu a sviram jeho ruce ve svých.

"Ja nevim." Namítá.

"Subaru prosim."

"Nemůžu odtud odejít."

"Ale můžeš."

"A co mi bratři? Co oni?"

"Subaru pokud tu zůstanu muzu ohrozit životy ostatních. A především ten Yuiin ... ano videla jsem jeji budoucnost ale take jsem videla už tolik případů kdy se celi jejich život zrazu změnil a jejich osud ... vše to zrarzu může byt pryč. Nechci to způsobit. Bylo by to nefér. Ja odtud musim Subaru." Na chvili se odmlčím. "A byla bych moc rada kdyby jsi šel se mnou. Už mockrát jsem to zkoušela sama ale jak vidíš tak už dak nemohu."

"Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel. Žiji tady dlouho je to můj domov." Zavrti hlavou. Jde vidět že se v něm odehrává vnitřní bytva.

"Nemohu tě do toho nutit. Pokud opravdu nechceš odejít budu to respektovat ale ty mě stejně budeš muset nechat odejít. Bude to tak lepší pro všechny." Pohladim ho po tváří a odhrnu mu z ni husté narůžovělé vlasy z obličeje. Pousmeji se.

"Kam chceš jít?" Zepta se a při mem doteku zavře.

"To ještě nevim."

"Nechci abys odešla." Pousmeji se.

"Také mi budeš chybět." Špitnu a opustim jeho pokoj. Pote se co nejrychleji vydam k oknu které rychle otevřu a vyskočím ven. Proč nechodím dveřmi? Ne to opravdu nevim. Nejspíš jsem nepoučitelná.

Šouravým krokem se vydam k bráně.

"Víš nemůžu tě nechat jen tak odejít." Ozve se hlas přede mnou a ja si vsimam osoby opřené o plot která tam určitě pred chvíli nebyla.

Subaru.

"Tak co chceš tedy dělat?"

"Nenechám tě jít samotnou..."

Po tváři se mi rozleze úsměv a já se mu vrhnu kolem krku.

"Slibil jsem ti že se na mě můžeš spolehnout. Pujdu s tebou, Shikatsu."

Ahooj
Snad se vam pokračovani libilo :) co myslíte že bude následovat?

Mějte se krásně XX