Jiný život

Dětství II. část

Esme  

Teta Grace mě odvedla do školy. Moc jsem se tam těšila. Dala mi pusu pro štěstí a pak mě nechala zaběhnout do školy. V šatnách jsem si přezula botičky a svetřík jsem si pověsila v šatně. Pak jsem zamířila do třídy. Posadila jsem se na to samé místo jako včera. Ve třídě bylo zatím jen pár dětí. Ovšem nepamatovala jsem si ovšem jméno ani jednoho. Asi za pět minut po mě přišla Lily. ,,Ahoj." Pozdravila jsem ji. ,,Ahoj." Pozdravila mě trochu jistějším hlasem, než včera. ,,Jak se máš?" Zeptala jsem se jí, jen co se posadila na židli. ,,Mám se dobře." Usmála se na mě. ,,A ty?" Otočila se na mě. ,,Taky." Pak bylo chvíli ticho. ,,Ty bydlíš v klášteře?" Zeptala se mě po chvíli. ,,Ano." Odpověděla jsem jí. ,,A ty tam máš maminku?" Zeptala se mě. ,,Já nemám maminku." Odpověděla jsem a trochu se mi smutkem stáhl obličej. O své mamince jsem nic nevěděla a mrzelo mě to. ,,Aha, to jsem nevěděla promiň." Omlouvala se Lily. ,,To je v pořádku." Usmála jsem se na ní. Dál už jsme v rozhovoru nepokračovaly, vzhledem k tomu, že přišla paní učitelka.

Beatrice

Dneska jsem Esme ze školy vyzvedávala já. Esme měla dneska čtyři hodiny, takže jsem ve dvanáct čekala před školou. ,,Ahoj tetó." Vběhla mi Esme do náruče. ,,Tak co, jak se ti tam líbilo." ,,Bylo to tam moc príma. S Lily jsme si hodně povídaly." ,,A nemáte dávat pozor?" Řekla jsem se smíchem a Esme se zatvářila trochu uraženě. ,,My jsme si povídali o přestávce." ,,Tak to je dobře." Usmála jsem se na ní a pak jsme se vydaly zpátky do kláštera. ,,A co jste se dneska učili?" Zeptala jsem se Esme po cestě. ,,Paní učitelka chtěla, aby jsme jí nakreslili něco, co bychom si přáli. A pak nás učili čísla jak jdou po sobě." Usmála se. ,,Chceš to ukázat?" ,,Ano." Usmála jsem se na ní. ,,Jedna, dva, tři, čtyři, pět, a." Zarazila se. ,,Šest." Napověděla jsem jí. ,,A jó." Řekla tak, že jsem se musela zasmát. ,,Šest, sedm, osm, devět a deset." Dokončila Esme. ,,Jsi šikulka." Pochválila jsem jí a pak jsem jí cestou koupila lízátko. ,,To máš za to, jak pilně jsi se dneska učila." Řekla jsem jí.

Na konci školního roku

Emma

Čekala jsem dneska na Esme u školy. Dneska byl poslední školní den. Esme přiběhla během několika minut. Přiběhla ke mně i s její nejlepší kamarádkou Lily. ,,Dobrý den." Pozdravila mě Lily. ,,Ahoj." Pozdravila mě Esme. ,,Ahoj holky, tak jak vám dopadlo vysvědčení." Zeptala jsem se jich s úsměvem. ,,Samé jedničky." Řekly holky sborově a obě mi ukázaly vysvědčení. ,,Jste šikovný holky." Usmála jsem se na ně. ,,Tak já už půjdu za maminkou." ,,Ahoj Esme. Nashledanou." Rozloučila se s námi. ,,Ahoj Lily." Rozloučili jsme se s ní společně s  Esme najednou. ,,Tak za to, že jsi se celý rok pilně učila, tak tě teď vezmu na zmrzlinový pohár." ,,Jupí." Vykřikla Esme a já se tomu musela zasmát. Tak jsem ji vzala do cukrárny, která byla kousek od kláštera. Koupila jsem jí jahodový pohár se šlehačkou a navrchu posypaný čokoládovými drobečky. Esme ho snědla celkem rychle. ,,Tak co chutnalo ti?" Zeptala jsem se jí, když jsme vyšli před cukrárnu. ,,Ano, bylo to moc dobré." Usmála se Esme. Pomalu jsme tedy došli do kláštera a já jí poslala za Beatrice a matkou představenou, aby se jim pochlubila s vysvědčením.

Beatrice

Byla jsem v kuchyni a připravovala jsem se sestrami Grace a Miou oběd. Najednou se otevřely dveře a do kuchyně vběhla Esme. ,,Ahoj." Pozdravila nás a hnala se ke mně. ,,Podívej." Mávala mi před očima vysvědčením se samíma jedničkama. ,,Ty jsi naše malá šikulka." Pochválila jsem ji. Ukaž to ještě tetě Grace a tetě Mie." Poslala jsem ji i k nim. ,,No jsi opravdu šikulka." Pochválila ji Grace a i Mia. Ještě to půjdu ukázat tetě Sofii. Usmála se na nás Esme a vyběhla z kuchyně. My jsme zatím dodělaly oběd a pak šla Mia zazvonit k obědu. Mia se potom šla posadit s ostatními ke stolu a já s Grace jsme po chvíli začaly roznášet obědy. Všem oběd moc chutnal. Já jsem se pak s Esme vydala na zahradu a Natalie začala sklízet ze stolu. Trochu jí s tim pomohla i Emma.