The Cold Touch (MenT FF)

14. - Nepoznávám Se

Co nejsvižněji jsem se dostala domů a pustila si písničky. Nechala jsem se unášet v hudbě a přestat vnímat okolní svět.

Přišla jsem domů, odložila si věci a šla si napustit vanu, protože jsem se chtěla ihned vykoupat.

Pustila jsem si písničky z pokoje z repráků tak nahlas, aby to bylo slyšet až do koupelny. Ležela jsem tam ve vodě dost dlouho, ale po nějaké době už mě to přestalo bavit, tak jsem vylezla a obmotala si kolem sebe ručník, abych se usušila.

Přešla jsem do svého pokoje a ztišila písničky. Otevřela jsem notebook a zapla si Skype, jestli nejsou rodiče online. A nečekaně po dlouhé době byli, tak jsem jim zavolala.

Po chvilce to vzali a na obrazovce jsem mohla vidět svou usmívající se mamku.

,,Ahoj, mami," pozdravila jsem ji.

,,Ahoj, zlatíčko, tak jak se máš?" usmívala se na mě, což mi zvedlo náladu.

,,No, jo, jde to," usmála jsem se na ní. ,,A co u vás?" zeptala jsem se.

,,No, táta právě odešel do obchodu nakoupit, máme teď hodně práce, ale co nejdříve za Tebou přijdeme, věř mi," usmála se.

Jasně, a pak zase hned odjedete... Pomyslela jsem si při jejích, ne moc přesvědčivích slovech.

Povídali jsme si asi ještě půl hodiny, potom přišel taťka, se kterým jsem se také chvíli bavila. Abych řekla pravdu, tak mě to už přestalo bavit, tak jsem se vymluvila na učení a únavu a zakončila náš dlouhý hovor.

Rozhodla jsem se, že si zajedu do obchodního centra a nakoupím si nějaké oblečení. Převlékla jsem se tedy do venkovního oblečení a šla.

Vzala jsem si do vaku jen klíče, peněženku, mobil, sluchátka a mohla jsem jít. Šla jsem se tedy obout do letních bot, jelikož už je teplo. Zamkla jsem za sebou a šla na autobusovou zastávku přes menší park.

Viděla jsem tu spoustu páru, jak se drží za ruce a jen tak se prochází, nebo jak si spolu povídají na lavičkách a smějou se spolu. Při pohledu na tohle se mi udělalo smutno, ale snažila jsem se to ignorovat.

Celkem to šlo, až na jeden pár, který mě zarazil.

Pohled na to jak se Honza líbal s nějakou holkou opřenou o strom mě překvapil.

Tohle by mě ale nemělo překvapovat.

Ne, vždyť ho nesnáším!

To jako žárlím?!

Je samozřejmé, že má holku a mě měl jen na... Ehm.

Tak to dělá pořád, tak co mě na tom překvapuje?

Nemůžu přece žárlit, to je blbost.

Blbost...

Nemám ho ráda, měla bych být ráda, že někoho má a mě už neotravuje.

Ale i přesto mě pohled na to ubíjel, a tak jsem se otočila a šla zpátky domů.

To už se sakra nevyznám ani sama v sobě?!