The Cold Touch (MenT FF)

13. - Nesnáším Ho!

Vážně se to právě stalo?

Nemůžu tomu stále uvěřit.

Sjela jsem po zdi pomalu na zem a otřela si své ubrečené oči.

Zabořila jsem si hlavu do klína a snažila se uklidnit, ale neudržela jsem slzy a začala znovu brečet.

Proč jsem mu sakra otvírala?!

To jsem tak blbá?!

Už se to stalo podruhé...

Nejdřív mě opije a teď...

Teď mě znásilní...

Nechápu to, nechápu sama sebe...

Bojím se, že se to stane znovu.

Musím se mu vyhýbat, takhle to dál nejde.

Tohle byla poslední kapka.

Zajímalo by mě, kolika holkám už udělal něco podobného.

Jsem jen další z jeho hraček.

Jak může bejt tak bezcitnej?

Nesnáším ho!

Kdo bude další? Elis?

Nechápu, jak může vůbec něco takového udělat.

Zvedla jsem se ze země a šla si do koupelny umýt své oči.

Opřela jsem se o umyvadlo a chvíli se na sebe jen dívala do zrcadla.

Přešla jsem do svého pokoje a hodila sebou do postele.

Vzala jsem si ze stolečku mobil se sluchátkami a pustila si hudbu na nejvyšší hlasitost.

Nevím, jak dlouho tu budu jen tak ležet, poslouchat písničky a přemýšlet.

Jsem na hudbě prostě závislá a díky ní můžu být alespoň z části volná.

Když poslouchám, cítím se volná, cítím, že ze mě spadnou ty pouta, co mě drží v problémech a všem špatném.

Je to moje jediné osvobození ze světa.

A miluju ho.

Bez hudby, by to prostě nešlo.

Po pár dalších písničkách jsem se podívala, kolik je hodin.

Už tu ležím půl hodiny.

Zvedla jsem se a rozhodla se jít nakoupit.

Vůbec se mi nechce, ale musím tu mít něco k jídlu.

Dalšího rána:

,,Ahoj, Klér!" vítala mě ve škole Elis.

,,Ahoj," snažila jsem se usmát. Položila jsem si tašku na zem a vyndala si z ní věci.

,,Je Ti dobře? Jsi hrozně vybledlá," ptala se starostlivě Elis.

,,Jo, neboj, nic mi není," odpověděla jsem bez emocí.

,,Dobře," řekla, ale stejně jsem viděla, že mi to nevěří.

Abych řekla pravdu, celý den jsem v podstatě nikoho nevnímala.

Mám všeho dost.

Právě jsme na obědě a obě jsme naprosto zticha.

Myslím, že jí to štve, ale já opravdu nemám chuť na to se o čemkoliv bavit.

,,Já jdu..." řekla jsem. Elis jen kývla hlavou, protože měla plnou pusu.

Když jsem odnášela jídlo, tak jsem omylem narazila pohledem na Honzův stůl.

Při pohledu na něj se mi udělala husí kůže.

Radši jsem odvrátila zrak směrem k zemi, protože jsem viděla, že si mě všiml.