Moje láska Justin Bieber!

Část 9 - Miluju ho!

 „...Ty kouříš? Jsem to o tobě nevěděla." Justin se na mě kulišácky podíval, „No, tohle jsou takový speciální cigarety..." zasmál se u toho a sednul si na židli. Z baťohu si vyndal sáček s takovou zelenou věcí, vypadalo to jako oregáno, ale takový krystaličtější a třpytivější. Nemohla jsem se na něj přestat dívat, tak jsem si radši vzala do ruky mobil, abych nepůsobila trapně. Hned jak to viděl, po něm skočil a vzal mi ho. „Aničko promiň, ale tady jsou mobily zakázaný... Nechci, aby nás někdo rušil." Svou poslední větu dořekl s jistým sexuálním podtextem a dal mi telefon na stůl, daleko z dosahu mý ruky. Začala jsem cítit divnej pocit kolem svýho podbřišku. Nebyl to špatnej pocit, vůbec ne, jen jsem nechápala, co se to děje. Telefon jsem mu dala, bylo mi v ten moment jedno, že za hodinu bude před stadiónem mamka. Tak si počká, tohle je životní příležitost. Tím, že jsem neměla co dělat, jsem se koukala, jak precizně si Justin pohrává s takovou dlouhou hnědo-zelenou cigaretou, která byla o dost větší, než cigna normální. Nikdy jsem cíga nezkoušela, přijde mi to hnusný, ale Áďa jo, takže vím, jak to vypadá. „Nechceš si dát něco k pití? Vedle v místnosti mám skvělej pomerančovej džus, kterej ti bude rozhodně chutnat." Řekla jsem, že jo a nechala jsem Justina odejít, mezitím jsem se koukala kolem sebe.

Normální místnůstka s židlí, zrcadlem a velkym černym gaučem, kterej zabíral nemalou část celý šatny. Za chvilku se Justin vrátil, v rukou dvě skleničky s jistou žlutou tekutinou. Sedli jsme si na gauč a on si sebou vzal svoje dlouhý cígo a zapík. Z jeho blízkosti jsem mohla cítit vůni jeho parfému. Přitulila jsem se k němu přičichla jsem. Byla to pro mě neskutečná slast. „Versace," s úsměvem pronesl můj Justínek a zapálil si tu „cigaretu" a několikrát z ní potáhl. „Chceš?" Optal se mě náhle. Nechtěla jsem vypadat trapně, tak jsem si to vzala. Asi bylo až moc jasný, že netušim, protože mi Justin začal radit, jak se to dělá. „Takhle natáhneš a necháš to v plicích co nejvíc to jde, dokud nezačneš kašlat," řekl a jeho dlouhou rukou se dotkl mý. Šla jsem do toho, Justinova pozornost a ochota mi dodala sebevědomí. Natáhla jsem a čekala. Po asi minutě jsem kouř vypustila. Vonělo to nějak jinak, než normální cigára. Mělo to takovou aromatičtější vůni, takovou květinovou. „Nojo, to jsou speciální z Ameriky... Voněj po kytkách." Docela mě to zničelo, cítila jsem se nějaká nesvá... Seděli jsme na gauči a najednou Justin vstal. Vzal si z jedné přihrádky pod stolem klíč a zamkl dveře. Napila jsem se džusu, protože mi vyschlo v krku z toho všeho. Ještě chvíli jsme tam seděli a pokuřovali, když v tu náhle se mi začly klížit oči. Nemohla jsem tomu nijak zabránit a jediné, co jsem ještě viděla byl Justin, jak se usmívá a potahuje z toho nazelenalého kornoutu."