XXXXVIII.

3K 366 8
                                    

K.: Čekám jen na hodinu, minutu, kdy se uvidíme, anděli. Vlastně už snad nemyslím na nic jiného...

Já: Dnes?

K.: Nevadilo by ti přijít ke mně na brigádu? Mám dnes směnu...

Já: Ani v nejmenším. Tak mi pošli adresu nebo něco.

K.: Pošlu. Ale co ses rozhodl tak najednou?

Já: Už prostě nemůžu čekat, K. Nemůžu přestat myslet na tvoje rty a chci je cítit na svých. K., chci ti vnořit prsty do vlasů a políbit tě. Můžu?

K.: Myslím, že odpověď znáš, anděli. Budu na tebe čekat. V kolik tak přijdeš?

Já: Hned po škole. Takže třeba ve dvě? 

Curls ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat