LXII.

2.7K 331 1
                                    

K.: „Jsi roztomilý. Už ti to někdo kromě mě řekl?"

Já: „Furt mi to někdo říká. A vůbec, co je to, co jsi mi chtěl říct?"

K.: „Až později, anděli."

Já: „Kdy později? Jsme tu sami, můžeš mi říct cokoliv, K. Nenapínej mě už."

K.: Asi spíš večer. Co kdybychom teď šli na chvíli ven?"

Dal jsem ti pusu na tvář a ty ses plaše uculil. Chytil jsi mě za ruku a vedl pomalým krokem podvečerním městem.

Já: „Kam jdeme?"

K.: „Nikam daleko. Jenom na moje oblíbené místo."

Já: „My jdeme do knihovny, K.?"

K.: „Ty už mě znáš až moc dobře, anděli."

Curls ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat