XXXXIX.

3.1K 393 6
                                    

Pokaždé, kdy jsem měl to štěstí pocítit tvoje rty, se mi zatočila hlava. Líbal jsi něžně, bylo to jak dotek časného podzimního větru, teplé a hřejivé po odcházejícím létě a přicházejících měsících opadaných barev, čajů při svíčkách za zavřenými okny, která chránila před deštěm.

Tvoje rty hladily ty mé, nakoukl jsem zpod víček, jak do polibku dáváš všechno. Vstřebáváš energii ze mě, užíváš si to jako poslední momenty života, ty krásné, naplněné. A tak jsem také zavřel oči a snažil se ti dát alespoň půlku z toho, co ty mně.

Jako tahem štětce jsi svou dlaní přejel po mé tváři a s láskyplným pohledem mi věnoval hřejivá slova radosti. 

Curls ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat