Nová éra Fairy tail!

Come to the Dark Side! - 8. část

Charon vs. Mirajane

     Loď se dvěma osobami se objevila na rozlehlé louce u skály. Muž měl světle modré, docela dlouhé vlasy. Oči neměly zorničky a byly čistě černé. Z pusy bez rtů čouhaly dva čistě bílé tesáky. Oblečen byl v dlouhém černém hábitu a v ruce držel zlatou hůl s černým mrakem na konci. Žena na lodi měla vlasy bílé a její oblečení bylo dosti odhalující v černé, zlaté a vínové barvě. Dívka měla kožená křídla a byla svázána provazem vedoucím z lodi. „Pust mě. Budeme bojovat, ale férově." Promluvila s ledovým klidem Mirajane a přestala se cukat ve svém sevření. „Charon Flow, jméno mé!! Jsem nezadaný, 25-letý muž, člen cechu Hades Clows. A ty se staneš mou ženou." Hlas věznitele Miry byl slizký, a když mluvil, pochodoval po lodi sem a tam.

     „Pche...Já si tě nikdy nevezmu." Odsekla už lehce nakvašeně dívka. „Naše svatba se bude konat ve stejný den, jako pohřeb tvých přátel. Alespoň je tam budeš mít a můžeš do jejich hrobu jako první hodit hrst hlíny." Mira něco řekla. „Neignoruj mě!!" Teď už se dívka opravdu naštvala a začala trhat provaz, který ji svazoval. „Teď tu jen chviličku počkáme, než se těch otravných much mí společníci zbaví, a pak už se můžeme jít připravovat na náš velký den. Přeci jen, ty nepatříš do legálního cechu, ale do temného. Vždyť ty jsi démonka!!" zasmál se otravně Charon a hned na to se Mirajane osvobodila z provazů. „Až tě zabiju, půjdu za svými přáteli, kteří už určitě dávno porazili všechny tvé společníky!!" Tahle slova dívka naštvaně vyprskala a v očích jí svitl nepřítomný, vražedný záblesk.

     „Ale notak, má lásko. Přece si to nechceme mezi sebou rozházet. Jak na to budou reagovat naše děti??" otočil se Charon čelem k Mirajane a rozpřáhl ruce. „My žádné děti nemáme a nikdy mít nebudeme!!" zařvala vytočená Mirajane a začala útočit. Nejdříve kop, potom sek drápy a magická koule. A takhle znovu celé od začátku. Charon jen stál a odrážel její útoky holí, některé ho však zasáhly. Pokaždé když se tak stalo, tak mrak na jeho holi trochu zesvětlal. „Tak dost!! Chceš si hrát, budeme si hrát." Nyní byl naštvaný i on a zvedl hůl k nebi. „Bože Die, propůjč mi svou sílu blesků!!" zvolal vítězoslavně a do hole vrazil blesk jdoucí z nebe. Poté hůl sklonil tak, aby mířil na démonku. Ta vyslal temně zbarvenou kouli, ale ta se při nárazu do blesku rozplynula a blesk Miru zasáhl. V pádu se probrala, ale její zranění ji oslabila.

     „Dobře, nemyslela jsem si, že máš nějakou moc. Překvapil jsi mě." Prohlásila Mirajane, a potom ji obalilo oslepující světlo. Po jeho zmizení byla démonka jiná, nebo spíš jinak oblečená. Tentokrát měla brnění vypadající jako plavky, modro bíle pruhované. Vysoké kozačky světle modré barvy, rohy stejně barevné a křídla taktéž. „Páni!! Páááni!!" zvolal Charon a začaly mu téct sliny od pusy. Mirajane ani nezaváhala a zaútočila. Tentokrát byla ještě rychlejší a silnější. Jedna rána střídala další a Charon ani neměl možnost nějak odpovědět. 

     Po jednom útoku se nepřítel začal řítit dolů, ale při pádu ho obklopilo černé světlo. „Nechtěl jsem, ale budu muset. Tvá síla je celkem vysoká, ale já budu ten, co vyhraje!!" Mirajane slyšela jen jeho hlas, protože on sám se ztratil v té záři. „Nejsi jediná, kdo může převzít duši. I my, členové Hades Claws máme eso v rukávu. Ty ovládáš duše démonů, my zase bohů." Jakmile dokončil svůj proslov, světlo zmizelo a před Mirajane se vznášel skoro jiný člověk než předtím. Měl na sobě zlaté brnění a odkrytá byla jen hlava. Stále tam byly rysy jeho obličeje, tesáky i blankytně modré vlasy, ale oči už nebyly ztraceně černé, ale žhnuly zlatou barvou, stejnou, jako brnění.

     V ruce svíral svou hůl s černým mrakem, obohaceným o zlatý blesk, který z něj mířil. „Duše boha Dia, jsem Lightning Warrior." „To jsi schyzofrenik, nebo co??!!" Ptala se zmateně démonka. „Ne, já jsem jiný člověk, Charon Flow už není mezi námi, protože jakmile je nějaký člen Hades Claws poražen, je nahrazen dárcem jeho síly. Jediný mistr ne, protože on je sám Titán Kronos." Ďábelsky se rozesmál zlatě oděný muž a nebe se zatáhlo. Blesky sršely k zemi a vše, do čeho narazily, se rozletělo na mnoho kousků. „Už teď jsi mrtvá, démonko!!" zahřměl jeho hlas.

.

.

.

.

.

Dneska jsem se rozhodla přidat více kapitol, abych napravila svojí nečinnost, užijte si to! ;)