Xmen - Zrod Pádu

IV. Kapitola

Jak jsem ty dveře otevřela objevil se Harry. Bylo kolem tří hodin ráno. " Čau! " Pozdravil jsem.
" Pojď se mnou hned, zajdeme někam do obchodu ! " Odvětil Harry. " Co blázníš, víš, že mě hledají a teď když všichni dospělí někam odešli. " Řekla jsem a pohlédla na Harryho. Jedno oko se mu žlutě zablýsklo.
" Ty nejseš Harry! " Zaječela jsem.
Ale to už mi ta osoba podrazila nohy a proměnila se z Harryho na modrou ženu s rudýma vlasama. Já jsem se zvedla
a hodila po ní budík. Ona mi chytla ruku a nějakým chvatem zase dostala na zem. Pak mě zvedla a dala mi k krku ostrej hrot.
" Jestli se budeš křičet vrazím to do krku. " Pověděla a proměnila se v Harryho a vedla mě pryč ze školy. Venku mě donutila si sednout do auta. Vyjeli jsme neznámým směrem. Ona se zase proměnila, tentokrát nějakou holku s blond vlasama.
" Proč?! " Zeptala jsem se.
" Někdo tě chce poznat. " Odpověděla. " A to ten někdo nemůže za mnou přijít? " Otázala jsem se. Ona mlčela. Jednou rukou řídila a jednou mi držela ten hrot u krku.
Za chvíli jsme přijely na letiště
a vystopily jsme z auta. " Jak mě chcete dostat přes kontrolu, nemám pas a jsem uprchlík? " Řekla jsem. Ona zase mlčela.
Když jsme doošly ke kontrole ukázala jim falešný pas s moji fotkou. Tak jsme se dostaly na palubu letadla. Chtěla jsem utéct, ale ani jsem to neskusila.
Brzy letadlo vzlétlo a mně se začala dělat blbě. " Asi budu blejt. " Pověděla jsem. Ona mi na hruď přitiskla blicí pytlík.
Náhle zazněl hlas v mé hlavě;
" Deron. " Nejprve jsem byla zmatená, ale za chvilku jsem pochopila. " Profesore?! " Nejistě jsem zašeptala.
" Vypadni mi z hlavy Charlesi! " Zakřičela ta žena. " Co chceš po Deron, Raven? " Zeptal se profesor. " Tak se nejmenuji! " Odpověděla; " A sám to víš. "
" Dobře, tak Mistique, nemůžeš ji vzít za Erickem. " Řekl profesor. " Kdo je sakra ten Erick?! " Hlasitě jsem zařvala,
že si toho muselo všimnout celé letadlo. " Tys jí o něm neřekl! " Naštvala se Mistique.
" Myslel jsem si že to bude tak lepší. " Pověděl profesof;
" Deron, Erick byl můj přítel, uměl ovládat kov, jako ty. Jeho názor na svět se ode mého lišil. Chtěl navládu mutantů. Díky tomu se stal padouch, stal se Magneto. "
Pak se spojení přerušilo a já se poblila. Asi tak za hodinu jsme přistáli. Na letišti na nás čekal vrtulník. Ten vrtulník řídil ještě jeden mutant. Vrtulník letěl někam do hor.
Co tu vlastně dělám? Zamyslela. Vše to začalo odhalení schopnostích, potom ta škola pro mutanty a teď tohle. Kéž by šel vrátit čas.