Xmen - Zrod Pádu

II. Kapitola

Probudila jsem se v podivné místnosti, která měla dveře ve tvaru x. Nejdřív jsem se nemohla ani pohnou. Ale za chvíli jsem už začala cítit nohy. A netrvalo dlouho a přidal se k nim i zbytek těla. Pomalu jsem vstala. Všimla jsem si, že dveře jsou z kovu.
Buď jsou to debilové, nebo chtějí abych utekla. Projelo mi hlavou.
Ty dveře jsem nakonec otevřela. Ocitla jsem se v chodbě plný takových dveřích. A kromě nich tam byl také výtah. Vstoupila jsem do něho. Výtah jel nahoru a když se zastavil a já vystoupila, ocitla jsem se ve staré budově, která mi připomínala snobskou školu.
Byla hluboká noc.
Musím se odtuď dostat, pomyslela jsem si. A potichu jsem šla najít východ. Když jsem už ho skoro našla, objevil se za mnou chlap.
" Co to děláš? " Optal se hlubokým hlasem. Ten chlap měl jedno zvláštnost, měl kostru obalenou kovem. Toho jsem já využila a odhodila ho do zádu, jemu se ale nic nestalo. Vstal a rozběhnul se proti mně. Naštěstí se mi ho podařilo zastavit. Zvedla jsem ho do vzduchu. Tu tam přiběhli další dvě osoby. Byl to ten modrý kluk a ještě někdo. Pustila jsem toho chlapa na zem a zakřičela:
" Co po mně sakra chcete?!"
Nikdo neodpověděl. Jeden z nich mě chytl za ruku a někam mě vedl. Ani jsem se mu neskoušela vzdorovat, protože jsem věděla, že by to bylo zbytečné. Zavedl mě do nějaké místnosti kde byl někdo na vozíčku.
" Ahoj. " Řekl; " Jsem profesor Charles Xavier. " Já jsem mlčela.
" Jistě jsi zmatená Deron. " Dodal. " Odkud kurva víte moje jméno? " Odvětila jsem.
" A jak bych tě jinak našel? " Odpověděl. " Tak co po mně chcete? " Zeptala jsem se.
" Chceme ti pomoct s tvoji mutací. " Pověděl." Vy mě toho můžete zbavit? " Otázala jsem se. " Ne, naučit tě to ovládat. " Odvětil. " Ale já to umím ovládat! " Vyjela jsem na něho
a zvedla ten jeho vozík až ke stropu. " Klid, uklidni se. " Zazněl hlas v mé hlavě.
" Co to! " Podivila jsem se a dala ten vozík zpátky na zem. " Moje schcopnost je telepatie. " Pověděl ten hlas.
" Už chápeš? " Zeptal se Xavier;
" Tady jsou samý mutanti, funguje to tu jako škola pro mutanty a já ti nabízím se stát jejím studentem. "
" Asi  mi nic jiného nezbývá, viďte? "Odpověděla jsem.
" Scotte, najděte Deron volný pokoj a vyučování začíná
v osm. " Odvětil. Potom mě ten chlap, který mě přivedl, ukázal pokoj. Byl nádherný. Lehla jsem si na postel. Nastavila jsem si budíka na sedm. Nemohla jsem usnout, toto místo bylo přece nějak podivné.