Ana se přetáčela v posteli, a když po skoro hodině našla pozici, která jí vyhovovala, tak se stejně zvedla. Ta věc co se stala v kuchyni jí dala zabrat. Za prvý: Kdyby přijala jeho nabídku, tak by ho vzala k sobě do pokoje a oni by se při tom všem potichu smáli. Položil by jí na postel a začal by jí líbat na krku. Musela by si dát ruku před pusu, aby nikdo neslyšel její hlasité vzdychání.
Nebo, by mu dala facku a při odchodu do svého pokoje by pořádně kroutila prdelí.
Nebo ještě jiný způsob, její oblíbený, prostě by odešla stejně tak jako to udělala doopravdy, ale on by šel za ní. Šel by za ní do pokoje a přitiskl by jí ke zdi. Na svém krku by cítila jeho teplý dech, když jí říkal jak neposlušná byla, že od něj takhle odešla. Líbal by jí na krku a zanechával by stopy na jeji klíční kosti. Vyzvedl by ji, ona by obmotala nohy okolo jeho pasu a on by jí položil na postel. Ana rychle zavrtěla hlavou, aby ze sebe ty myšlenky dostala. Přestaň řekla si sama pro sebe. Vždyť ho ani neznáš. Takhletamleželadalší hodinu než se rozhodla, že si vytáhne svůj skicák. Jak kreslila tak usla v polovině kreslení obrázku, na kterém byla ona a ten kluk z kuchyně.
Když se probudila tak si sedla. Pondělí. Nenáviděla pondělí. Vytáhla se z postele a začala se chystat do sprchy. Doufala, že ze sebe smyje všechny ty vzpomínky ze včerejší noci s Calumem. Potom co vylezla ze sprchy si na sebe oblékla:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
A k tomu černé legíny. Nechala si vlasy rozpuštěné a šla si dolů dát něco k snídani. Když přišla do kuchyně nebyla tak překvapená, když uviděla Luka s Calumem s plnýma talířema položenýma před nima. Jejich mamka stála u sporáku.
"Čau prcku." Řekl Luke a Calum se zasmál.
"Buď zticha Luku." Křikla Ana.
"Konečně jsi se vzbudila! Přijdeš pozdě!" Stěžovala si její mamka. Ana se podívala na hodiny a skoro vykřikla. Měla asi jenom pět minut na to, aby došla do školy a cesta tam jí trvala 20 minut.
"Sakra mami sakra! Proč mě nikdo nevzbudil?" Křičela a její mamka jenom pokrčila rameny.
"Myslela jsem si, že to víš a hlavně jsem dělala klukům snídani!" Odpověděla. Ana si projela rukou vlasy a Calum se zvedl od stolu.
"Paní Hemmingsová, já klidně Anu do školy hodím. Pro mě to problém nedělá." Řekl milým a gentlemanským hlasem. Její mamka se usmála.
"Vážně? Ano slyšela jsi to? Calum tě tam vezme! Honem vem si tašku!"
"Hele mami já bych radši-" Ale její mamka jí přerušila.
"Ano jdi už do toho auta laskavě! Za pár dní budou zkoušky a ty si nemůžeš dovolit přicházet pozdě!" Křikla její mamka. Ana protočila očima a vzala si svojí tašku. Calum šel přímo za ní, a když si zavazoval boty, tak jí nenápadně pohladil po zadku.
"Jdi do auta baby girl. Daddy přijde za vteřinku."
