Nikdo

Mezi kluky

Dříve jsem se snažila zapadnou do některé dívčí party, než jsem dospěla k názoru, že je to zbytečné, protože mě nikdy nepřijmou mezi sebe. Proč? Protože se nelíčím, nesnáším nakupování, ale miluji sport konkrérně skákání přes přirozené překážky(parkour), kam chodí samí kluci, i když sem tam se nějaká holka objeví, ale dlouho to nevydrží. Když jsem tady začala trénovat, tak to nejdřív vypadalo, že mě kluci nebudou brát, ale nakonec to vše tam dobře dopadlo ještě, že tak. Proč ráda sportuji mezi kluky? No určitě ne z důvodu, že bych se chtěla předvádět, popravdě je to trochu, protože pár kluků(ti starší)si při tréninku sundají trička a to vám povídám, je to boží pohled!! Ale ten hlavní důvod je, že když tammm s nimi sportuji nemusím nad ničím přemýšlet, vlastně mám v hlavě jenom to, abych se správně odrazila, přeskočila překážku a dopadla...Je to něco, co mě neskutečně dobíjí a pokaždé mi to natváři vykouzlí upřímný úsměv!! Trénink je vždy náročný, i když není moc dlouhý. Celý trénink se smějeme, a když hodím držku přes jednu z překážek (naštěstí) na žíněnku, rozezní se tělocvičnou salva smíchu, já se taky směju, nakonec mi jeden z nich pomůže vstát.
,,Jseš v pohodě? Nebolí tě něco?"
,, Jsem v pohodě spadla jsem na žíněnku" skoro se smíchem zalykám
Rozdíl mezi holkama a klakama v týmu je jednoduchý: holky, hrozně řeší, když si zlomí jenom nehtík a celý trénink někoho drbou a mluví o šminkách a tokovej blbostech(většina). Kluci ty nic takovýho neřešej, soustředěj se na trénink a mluví o věcech v přítomnosti. Proto je to na tréninku lepší. Na těch trénincích se cítím ve svým světěe ve světě, kde mi nikdo nemůže ublížit, i když to vlastně není pravda, ale co v některých věcech jsem prostě trochu naivka. Myslím si, že mezi kluky mám své místo.
,,hej Clair ukaž mi Dush(jeden z přeskoků přes překášku- nohy, a pak teprve ruce)"
,, Tak dobře"
Rozeběhnu se, odrážím se a skáču jak jsem naučená.
,,wau" ,,super" ,,bravo"
Dostává se mi od kluků potlesku.
Když se k nim blížím mám na tváři úsměv od icha k uchu.
,,tak a teď vy" směju se
,, tak já to teda zkusimještě jednou" jde jako první Alf
A my všichni ostatní z legrace skandujeme:,,to dáš, protože ty nna to máš"
Když trénink skončí loučíme se s úsměvama na tvářích. Cestou domů jsem napněná takovým novým druhen energie, asi to bude štěstí a přátelství...

Tak na světě je druhá kapitola. Tak doufám, že se vám líbí.
A.