Mám dva starší bratry a jednu mladší sestru, takže si asi umíte představit jak to u mě doma vypadá pokud ne, tak vám to trochu přiblížím. Bydlím v NY ve čtyř patrové vile s obrovskou zahradou a bazénem. Já mám pro sebe celé jedno patro, tedy ještě s mojí malou sestřičkou, ale to mi nevadí. Bydlíme s malou Rosse úplně nahoře. A moji dva starší bratři bydlí pod námi, další patro patři mým rodičům a přízemí je společné.
V patře, kde bydlí moji bráchové je nepořádek, trochu mi to tam připomíná minové pole. Na našem holčičím patře je všechno na svém místě až na páar mých knížek hozených na posteli a některé hračky se, kterými si Rosse hraje nejvíc.Když přijdu domů, mířím nahoru do našeho patra, kde už mi do náruče skáče rozesmátá Rosse.
,,Ahoj Clair, půjdeš se mnou na hřiště, ploším?"
,,Jo, půjdu"
S Rosse v náručí mířím dolů, ale v patře, kde přebývají moji bratři se zastavím a křičím:,,Kluci!! DEANE, MARLE??"
,,Jo??"
,,Jdete s náma do parku?"
,,Musíme dohrát tuhle partičku karet a porazit Marla" se smíchem na mě volá Deane
,,Až to dohrajem a já porazím Deane, tak za váma přijdem" z Marlova hlasu poznám, že začíná být naštvaný, a jelikož jsem jejich sestra a nemám ráda hádky a podobný věci, začnu se s Rosse stále v naručí přibližovat k pokoji odkud je slyším. Když tam dorazím, podívám se na ně a spustím:,,kluci vy víte, že nemám ráda, když se pouštíte mezi sebou do konfliktů...."chci pokračovaz, ale Deane mě přeruší
,,Hele Clair na tohle jsi moc malá, do tohohle se nepleť, to je mezi mnou a Marlem!!"
,,Deane to si nemusel!"začíná to ve mně bublat.
,,Navíc mi přijde, že tentokrát mezi váma nejde o tuhle partičku, ale o něco víc osobniho."pokračuju ve svém proslovu už o doat klidnějším hlasem.
,,CLAIR, DO TOHO SE SAKRA NEPLEŤ!!"zvyšuje na mně Deane hlas.
,,Marle co se sakra ZASE stalo?!"
Ale Marle mlčí, proč?!
Začínám se bát, co si provedli tentokrát...
,, Sakra Deane, co jste si udělali?!"
,, CLAIR SAKRA DO TOHO TI NIC NENI!!"křičí na mě Deane až rozpláče malou Rosse
,,BEZVA DOUFÁM, ŽE JSI SPOKOJENEJ!!" jsem hrozně rozčílená, ale snažím se uklidnit jak sebe tak Rosse
,, No tak Rosse neplakej, půjdeme na to hřiště?"vykouzlím pro ni krásný úsměv
Rosse popotáhne a já jí podám kapesníček.Usměju se na ni.
,, tak jo a n-n-nebudeš křičet?"
,,ne Rosse na tebe nikdy slibuju"
s těmi to slovy jí dám pusu na čelíčko a Rosse se začne smát jako nikdo.------------------------------------------------------
Na hřišti si sednu na lavičku, kam svítí nejvíce sluníčka a začnu sledovat Rosse, která zdolává různé překážky a mně se objeví úsměv na tváři. Rosse mi zamává a já jí zamávám zpátky a pošlu jí vzdušnou pusu, rozesmějese a můj úsměv je teď ten nejúpřímější.
Najednou zabloudím ke svým myšlenkám za klukama na trénink a přemýšlím, ale něco mě z mého přemýšlení vytrhne.
Vidím jak se blíží k mojí lavičce a povzdechnu si.
,,Já s ní, ale nemluvil."říka už nejspíš poněkolikáté zkroušený Marle.
,,JÁ JSEM TĚ VIDĚL TAK UŽ S TĚMA VÝMLUVAMA PŘESTAŇ" křičí na něj Dean
Nádech, výdech a jsem připravená je rozsoudit. Ještě se rychle podívam na malou Rosse, ale ta si teď všímá jenom houpací berušky, popravdě si oddychnu.
,,Deane běž si zaběhat." pošlu ho automaticky jako prvního pryč
,,TAK TO TEDA..." skočím mu do toho
,,Prosím jdi, HNED!" zvednu po chvíli hlas, ale Deane na konec jde, protože jinak by porušil naše sourozenecké pravidlo(mezi čtyřma očima, vyslechnout obě strany, rozsoudit!!).
,,Marle sedni si ke mně."
I když je Marle o asi tři roky starší, poslechne mě a mlčky si sedne vedle mě,já eychle skontroluju Rosse, ale ta si mě stále nevšímá, a tak začnu.
,,Tak mi řekni, proč se hádáte tentokrát."
Marle se nadechne, vydechne a spustí:,,Dneska za mnou přišla Lia..."
,,A?" nechápala jsem
,,Podle dohody bratrů nesmím mluvit s jeho holkou a on s mojí..." Jsou od sebe s Deanem dva roky, ale je ro stupidní pravidlo.
,,proč?"
,,asi, abychom si je nemohli přebrat..." Vždyť jsou bráchvé, připadám si jak když mám blbýho blbšího bráchu.
,, No to je teď fuk, pokračuj." Vybídnu ho
,, Deane viděl jak na mě Lia mluví a...odvodil si, že jsem ji oslovil..." Bože takový velký nedorozumnění.
,,No a co Lia potřebovala?"
,,Víš Deane bude za měsíc slavit 22. narozeniny...a...dodělal autoškolu...a Lia mu chtěla s naší pomocí uspořádat velkou párty, a tak za mnou přišla, aby mi to řekla, a aby se zeptala zda-li by se ta páety mohla konat u nás...a projistotu mi zdůraznila, abych to před Deanem nevykecal...a já...přísahal." dokončuje nervozní Marle
Pro upřesnění Marle v životě neporušil žádný slib a toho si na něm všichni váží.
,, Dobře Marle a co se potom stalo?"
,,Deane na mě čekal ve "vyřizovací místnosti".... a tam...mi všechno vyčetl a já se mu snažil vysvětlit, jak to doopravdy bylo, ale..on mě...neposlouchal, takže jsme přešli k partičce karet kde... šlo o to, že když vyhraju tak mi bude věřit a když prohraju, tak se pude zeptat Lii..." Mám fakt stupidní bratry
,, A pak jsi tam přišla ty a pohádala se s Deanem a on pak začal podvádět, takže jsme se poprali" a on ukázal modřiny a pohmoždiny a já si teprve teď všimla toho už skoro hnědozelenýho moncla, ach jo.
,, Dobře teď si vyslechnu deuhou verzi." a jako na zavolanou zrovna přiběhl Dean
,, přesně na čas Deane, Marle teď si jdi zaběhat ty."ujmula jsem se konverzace na začátek
Marle mi věnoval úsměv a odešel.
,,posaď se a řekni mico se stalo."
Daene se posadil a spustil:,, S Marlem jsme se dohodli, že si po škole půjdeme zacvičit do posilky, ale ve škole jsem si vzpomněl, že jsem Lie slíbil kino..." Už teď mu nevěřím, ale dobře...
,,Když jsem za ním šel, abych mu to řek, uviděl jsem ho s Liou.." V ti chvíli jsem ho přerušila.
,, A povídali si?"
,,nevím jestli mluvil Marle, ale Lie mu něco řikala a byla u toho velice vážná...jenomže já měl vztek, že je v její blízkosti..."
Můj bratr je žarlivec, musela jsem se pro sebe usmát.
,, Vím, že jsem se Marle měl zeptat jak to bylo, a proto ho "sprošťuji viny"a omlouvám se"
Tak to bylo rychlý, super!
Dokončila jsem třetí kapitolu a řeknu vám, že není krátká...
A.
VOCÊ ESTÁ LENDO
Nikdo
DiversosJmenuji se Clair, ale to méno moc lidí nezná, proč? Jsem obyčejná 16 letá dívka, která není ráda středem pozornosti. Ve škole si připadám neviditelná, ale mimo školu žiju s přáteli úplně jiný život...proč? Sama nevím. Ten, kdo mě zná mino školu vám...