Nikdo

Jsem mrtvá?!

Vidím obrovskou bílou místnost, ta místnost je úplně čistá, ale není prázdná, uprostřed té místnosti je lůžko bez peřin, musí se tam ležet hodně blbě. Šla jsem blíž. Na tom lůžku někdo nejspíš leží a je přikrytý takovou hrubou a smradlavou plachtou. Kdy tam asi leží jaký chudák dopadl takhle?! Dojdu až k lůžku a do dvou prstů chytnu cíp té smradlavé plachty a rychlým pohybem odhrnu část toho lehátka, abych uviděla to, co bylo pod ní, ale teď si uvědumuju, že jsem to vidět nechtěla, protože to byl šok, že jsem málem umřela podruhé, chcete vědět, co jsem našla pod tou plachtou?! Dobře. Uviděla jsem tam svůj úplně modrý obličej a ten mrtvolný pohled ještě teď mi z toho běhá mráz po zádech. Ptáte se jak mi může běhat mráz po zádech, když jsem mrtvá? Hm řekněme, že jsem neživý tvor. Jak? To sakra nevím ani já, ale mám v sobě hroznou zlost na Sebastiana!!
Začnu hledat dveře, abych mohla odejít z téhle místnosti smrti!! Došla jsem k jedný stěně a začala jsem obcházet stěny a hledat východ.
Už jsem tu blbou místnost obcházela po třetí, ale stále jsem nemohla najít únikovou cestu z místnosti smrti. Jeloikož jsem nemohla najít ten východ, tak jsem si sedla na kousek lůžka ke svojí mrtvole, jo vim, že to není normalní, ale nechtěla jsem si sedat na zem.

------------------------------------------------------
Je to možný?? Já slyšim nějaký hlasy, kam se schovam, kam se schovam... nakonec jsem si vlezla pod tu nemocniční postel.
,, Ano je tady dívka."
,, Jak se jmenuje?"
,, Clair de Phorrer."
,, Je mrtvá?"
,, Ne je jen ve stavu, kdy kdy se jí na dva dnny zastaví srdce."
,, Poznají to doktoři, že je to podfuk?"
,, Ne ."
,, Jak to?"
,, Její tělo vypadá ajako, kdyby někde umrzla."
,, Dobře a slyší nás?"
,, Ano, slyší, ale nemůže nám odpovídat." Zasmál se ten hlas
,, Výborně máte mojí pochvalu."
Pochvalu?! Tak to mi vysvětlete, jaktože se dostávají pochvaly za pokusy o zabití nevinných dětí!!
,, Děkuji velice si toho vážým, ale měli bychom jít každou chvíli se může probidit."
,, Dobrá, ale projistotu ji zpátky přivažte k tomu lůžku, aby jí nennapadlo pláchnout!"
Konečně ti dva divní muži odcházejí!
Ale opravdu se pro beru, co... když je to jedná velká lež?! začala jsem panikařit a běhat teda spíšlítat po místnosti sem a tam!!