Utekla jsem z vesnice kolem které není žádná další civilizace, ale později se ukázalo že to vůbec není pravda...
Já svého rozhodnutí ani v nejmenším nelituji, kdo by taky litoval že potkal svoji spřízněnou duši? Nikdo.
Sice musím čelit nebezpečí,al...
Byla jsem opět na nohou. Vlk utíkal pryč od nás. ,,Děkuju, zachránila si mi život,"řekla jsem Arie ,,Nemáš zač",řekla s úsměvem. Rozhlíželi jsme se kolem sebe, aby jsme věděli kam jít. Rozhodli jsme že půjdeme do pohoří Onix. Šli jsme tím směrem pár minut a já už jsem byla asi tři metry za Ariou. Cítila jsem se hrozně, bylo mi na omdlení, škrábanec na mé ruce stále krvácel. Ztratila jsem hodně krve. Aria utrhla kus látky ze své košile a obvázala mi s ní ruku. ,,Rebeko pojď, musíme jít", řekla Aria. ,,Vypadá to, že bude pršet" Šli jsme dál k horám. Kolem nás už začínal foukat vítr, vypadalo to na bouřku, minimálně na déšť. Ušli jsme několik kilometrů, došli jsme k horám. Sotva jsem stála na nohou. Uviděli jsme malou jeskyňku co vedla do hory, začínalo už krápat , tak jsme do ní šli. Byla docela útulná a suchá. Já jsem se konečně sesunula na zem, abych si odpočinula. Aria řekla že jde o mrknout zadek jeskyně a tak i udělala. Já jsem se rozhodla si odpočinout a po pár minutách jsem usnula.
Probudila jsem se, kolem mě bylo ticho. Vedle mě seděla Aria a prohlížela si mapu. Byla to moje mapa co jsem zdědila po otci, mimovesniční mapy se u nás ve vesnici nedaly sehnat. ,,Už neprší", řekla Aria. ,,To je dobře",odpověděla jsem. ,,Tak kam půjdeme", to byla dlouho nevyřčená otázka. Aria Ukázala na mapu.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,My jsme tady, tam kde je opuštěné vlčí doupě". ,,Já navrhují obejít jednu z hor a dostat se tak na cestu co vede lesem",řekla Aria ,,Není příliš nebezpečné přecházet hory tudy?" řekla jsem. ,,Je to hodně nebezpečné, ale máš jiný návrh?"řekla. ,,Jít kolem jezera"řekla jsem. ,,To je taky nebezpečné, a můžou tam být příšery z laguny, o kterých se vypráví v pověstech"namítla. ,,Tak jak?" ,,Kudy je to blíž?" ,,Myslím že přes hory"řekla jsem. ,,To by jsme měli jít radši přes hory, kvůli jídlu a tak,"řekla Aria. ,,To asi jo",řekla jsem.,, A kdy vyrazíme?" ,,Dnes už je pozdě, tak radši zítra ráno brzy".odpověděla mi Aria ,,Ještě si odpočiň"řekla mi a sama šla spát.
