Říše Fantazie

9.Kapitola-A co bude dál

Seděla jsem vedle Arii, která byla v bezvědomí několik hodin. Začínala jsem o ní mít strach, byla to moje nejlepší kamarádka. Nevím co bych bez ní dělala, znali jsme se už hrozně dlouho a já jsem nikdy nepoznala život bez ní.
Přemýšlela jsem, o tom co jsem dnes zjistila, jak se můj život asi bude vyvíjet do budoucna? Ví to někdo? A co znamená ta věštba? Je v tomhle světě vůbec něco nemožné?
Z mích otázek mě vytrhlo zasténání. Aria začínala přicházet k sobě.
,,Nezvedej se, uhodila si se do hlavy,když si omdlela",varovala jsem ji.
,,Pamatuješ si to?"zkouška jestli nemá otřes mozku.
,,Jak bych to mohla zapomenout!"vyhrkla.
,,Zjistili jsme že existujou stovky let starý vlkodlaci",vyhrkla. Super aspoň nemá otřes mozku, pomyslela jsem si.
,,Odpočiň si, já ti pak převyprávím co se tu mezitím stalo a co sem zjistila",řekla jsem jí.
O pár minut později jsem jí všechno vyprávěla.
Bylo potřeba aby věděla všechno co já, i když jsem možná vynechala pár detailů.
,,To jsem toho teda promeškala"řekla
Od té doby bylo ticho, obě jsme přemýšleli nad různými věcmi.
Počasí venku nevypadalo příliš dobře a Maty už byl pryč několik hodin. Popravdě jsem se o něj trochu bála. Moc dlouho jsem ho neznala, ale vypadalo to že mu na mě záleží. Nevím co by se mnou bylo dál kdyby se nevrátil, asi bych tady v jeskyni zůstala trčet na vždy, do doby než bych umřela hladem.

Maty se vrátil, takže má budoucnost byla možná. Vrátil se celý zapatlaný krvý, ještě v podobě vlka. Ta krev naštěstí nebyla jeho, byla srny kterou nám přitáhl k jídlu. Asi by se na ní nejraději vrhnul hned a snědl ji syrovou, naštěstí se proměnil zpět do podoby člověka a rozhodl se jí opéct nad ohněm.
Opečená srna moc hezky voněla. Měla jsem pocit že bych jí dokázala sníst celou, tak dlouho jsem nejedla. Maty mi podal kus opečené srny, druhý kus podal Arie.
U jídla jsme moc nemluvili, všichni jsme byli zaujatí jídlem. Jídlo bylo moc dobré. Za tu dobu co jsme odešli z vesnice jsme takových jídel moc nejedli.