V nemocnici mě měli ošetřit ale já jsem se nechtěla nechat ošetřit jestli semnou nepůjde Tamara.A tak abych byla víc v klidu Tamara šla semnou.To že tam byla mě hodně pomohlo.Vyšetření opravdu prokázalo že mě zneužíval.Po vyšetření mě pustili domů.A to znamenalo vrátit se zpět do dětského domova.Tamaro prosímtě mohlabych tě o něco požádat.Ano Vio o co?Prosím neříkej nikomu co se my stalo.Dobře neboj nikomu to nepovím akorát to budu muset říct paní ředitelce.Určitě se totiž bude ptát proč jsi zpátky.Dobře tak jo souhlasila jsem.A teď pojď musíš si odpočinout.V domově mě zavedla Tamara až k posteli chtěla počkat dokud neusnu ale přišla jedna ze sester a chtěla řekla jí že s ní chce mluvit ředitelka.Zvládneš to tady zeptal se mě Tamara?Myslím že jo.Tamara odešla a já se pokusila usnout.Sice se my to podařilo ale zdáli se mě noční můry která mě probudila.Mezitím co jsem spala mě slyšely mé kamarádky křičet ze spaní a tak doběhli za Tamarou.Ta za mnou přiběhla a pak mě probudila.Vio vzbuď se!Když jsem otevřela oči a vyděla Tamaru hned jsem jí objala.Neboj Vio už jsi v bezpečí.Tamaro co se Vie stalo zeptali se jí kamarádky.To vám nemůžu říct ale jestli vám to bude chtít Via říct tak vám to sama poví ale netlačte na ní.Hmm dobře přikývli mé kámošky.Byla jsem v domově když po čtyřech dnech za mnou přišla Tamara a zeptala se mě jestli bych nechtěla bydlet s ní.A to by šlo zeptala jsem se trochu šokovaně.To nevím ale rozhodně se o to pokusím.Děkuju.A za co děkuješ? Za to že by jsi se chtěla o mě postarat a že se o to pokusíš.Nic ti ale neslibuju jen chci aby jsi to věděla.Dobře přikývla jsem.Žila jsem v dětském domově a když za mnou po třech měsících přišla ředitelka docela jsem se podivila.Violetto mohla by jsem se tě na něco zeptat?Ano a na co?Byla by jsi schopná jít do nové rodiny.Né paní ředitelko já už nechci dál nic tak hrozného zažít jako při těch posledních.To radši zůstanu do plnoletosti v dětském domově s vámi a hlavně se sestřičkou Tamarou.Dobře usmála se na mě ředitelka a pak odešla.Od té doby za mnou nikdy nepřišla s tím že by mě nějaká rodina chtěla adoptovat a tak běžel čas týdny měsíce a pak uběhl rok a tak to šlo dál.Když po roku a půl za mnou přišla ředitelka domova a řekla my že mě adoptovala rodina.Paní ředitelko já nechci do žádné rodiny chci zůstat tady řekla jsem jí.A u mě by jsi žít nechtěla usmála se na mě Tamara která vykoukla z poza zad paní ředitelky.Tamaro chceš říct že by ti dovolili mě adoptovat?Hmm ano paní ředitelka se přimluvila a společnými silami jsem tě dostala do péče.Takže ještě pár dní a pak už budeš jen má dcera.Ano vykřikla jsem se slzama štěstí a pevně jí objala.Děkuju děkuju radovala jsem se a všem děkovala.Nemáš zač zlato.Jedinné co my teď bude chybět je má mladší sestra ale jak jsem jí slíbila až dospěju najdu jí a budu se o ní starat sama.Tamara se na mě usmála a objala mě.
Pokračování příště!
ČTEŠ
Dlouhá cesta!
RandomTento příběh bude o Violettě a její mladší sestřičce Patrícii.Snad se vám to bude líbit.Bude to totiž o tom jak jejich táta se kterým žijí a mají ho obě rádi provede něco hrozného a dostanese do vězení.Dívky skončí v dětském domově a tam je rozdělí...