Dlouhá cesta!

Hádka

Z pohledu Patrície:

Šla jsem do školky s rodiči.  Fran vykřikla   jsem na sestřinu kamarádku Francesku a rozběhla se za ní.Paty počkej zavolala na mě máma ale já běžela rovnou k ní.Paty jak se máš zeptala se mě Franceska a vzala mě do náruče.Jde to ale stýská se my po Vie.Ano já vím ale také vím že i Vie se stýská po tobě a to opravdu hodně.Patrície řekla máma která už s tátou stáli za mnou.Takhle nám nemůžeš utíkat a navíc obtěžovat lidi.Ona mě neobtěžovala Fran.Já jí neobtěžovala je to jedna z nejlepších kamarádek mé sestry Violetty.Aha tak to je ta dívka kvůli které se čertí vychovatelka.Ano ale je to má sestra a já se s ní chci výdat.Paty o tomhle si promluvíme odpoledne až tě vyzvednu ze školky teď spěchám do práce.Dobře přikývla Paty.Tak jdeme řekla máma.Fran vyřiď Vie že se my po ní stýská a že se budu těšit až za mnou přijede.Dobře řeknu jí to nemusíš se bát usmála se na mě Fran.Ve školce to celkem uteklo rychle a když jsme se potom vrátili domů čekal nás rozhovor o tom co se teď děje.Patrície řekl táta.Ano?Jak dlouho za tebou chodí tvá sestra?Už několik týdnů proč?Nelíbí se nám že za tebou chodí někdo cizý a my o něm nevíme mohl by ti třeba nějak ublížit řekla máma.Mami je to má sestra a ta my rozhodně neublíží.Ale přesto se nám nelíbí že tě navštěvuje.Ty jsi naše dcera a my rozhodujeme o tom s kým se budeš scházet a ským ne.Ale to nemůžete.Já se se svou sestrou budu scházet dál a vy my vtom nezabráníte.Vy nejste moji rodiče.Ano my se teď o tebe staráme a to znamená že jsme tví rodiče.Ne to není pravda já mám tátu.Jo aha řekl naštvaně muž takže ty myslíš toho vraha?Co?Jakého vraha?Tvůj táta je ve vězení protože někoho zabil proto se o vás nestará.To není pravda táta by nikomu neublížil je to ten nejhodnější člověk co znám.Ale je to pravda tvůj táta někoho zabil.To není pravda vykřikla jsem a utekla do svého pokoje kde jsem se zamkla.Rychle jsem si zabalila pár věci a utekla jsem pryč.Fran my dala před dvěma týdny své telefoní číslo abych jí mohla zavolat kdyby něco.Rodiče my před necelím rokem pořídili obyčejný telefon a tak jsem utekla z domu a když jsem byla v parku zavolala jsem jí.Byla jsem ubrečená z toho co se stalo.Hovor:Fran prosím pomoc my brečela jsem do telefonu.Paty kde jsi co se stalo.Fran prosím přijď prosím do parku.Jasně Paty neboj jen v něm zůstaň já tam za chvilku budu.Do deseti minut přišla Fran.Fran vykřikla jsem když jsem jí vyděla přicházet rozběhla jsem se k ní a objala jsem jí.Paty co se stalo proč brečíš?Fran oni my chtěj zabránit se bavit s Viou.Kdo tví rodiče?Ano Fran oni my chtěj zabránit se s ní bavit.To je hrozný řekla Fran a pevně mě objala.Ale útěkem nic nevyřešíš?Ale já nevěděla co mám dělat.Zlato víš co odvedu tě domů a tam zkusím přemluvit tvé rodiče aby ti to nezakazovali.Opravdu?Jasně!Tak půjdeme řekla jsem a zvedla se z lavičky.Přikývla jsem a zvedla se taky.Došli jsme k nám domů a Fran zazvonila já se jí držela za ruku.Za chvíli otevřel Patyin táta.Paty jak to že jsi venku už jsme tě hledali po domě a zahradě.Omlouvám se ale Paty strašně trápí že jí chcete odtrhnout od její sestry Vii.Proto utekla.Já jí řekla že to útěkem nevyřeší a vrátila jsem se s ní zpět.A vás jsem chctela poprosit aby jste jí to nezakazovali řekla Fran.Děkujeme za radu ale do naší výchovy se nepleťte řekl táta a pak mě chytil za ruku a vtáhl mě do domu.Paty to už je moc takže ty budeš utíkat z domu v pěti letech tak to né zlatíčko.Právě jsem se rozhodl že se odstěhujeme od tud a ty zas budeš v klidu řekl naštvaně táta.Ale já se nechci stěhovat.Tak to máš blbé protože jsi naše dcera a máme za tebe zodpovědnost a ty nás budeš poslouchat řekl přísně táta.S pláčem jsem vběhla do svého pokoje.Máma zamnou po chvilce přišla.Zlato vím že ti Via bude chybět ale pochop že ty jsi naše dcera a my rozhodujeme o tom ským se budeš bavit.Ale proč nemůžete pochopit že jí mám ráda jeto jediný člověk co my zbyl.Ještě máš tátu řekla máma.Sice je ve vězení ale pořád ho máš.No přesně kéž by ho propustili a já se vrátila s Viou k němu.A to nás nemáš vůbec ráda že bys nás nechala o samotě?Né mám vás rada a nechci aby jste byli smutní.Tak proč se snámi nechceš přestěhovat.Mě by nevadilo stěhování kdybych věděla že se budu moct vídat se sestrou.Slibuji ti že když to půjde tak to povolíme ale musíme o tom vědět a dohodnout se o tom.Tak dobře děkuju mami řekla jsem s úsměvem a objala jsem jí.

Pokračování příště!