Návrat

64 4 2
                                    

Z pohledu Violetty:

Druhý den jsem se probudila a po snídani jsme šli s mámou do dětského domova kde máma pracuje a kde mám spoustu přátel které jsem chtěla představit Leonovy.Tak a jsme tady.Páni takže tady jsi byla potom co tě odvezli od vás z domu?Ano než si mě adoptovali pěstouni.Jasně rozumím řekl Leon.Vypadá to tu pěkně.Procházeli jsme budovou a já Leonovy říkala co se tu stalo nebo co jsem tu zažila.Je to tu pěkné řekl Leon.Tak a tady je naše herna kde trávíme soboty a neděle dopoledne a pak i některé všední dny.Teď tu budou mí kamarádi.Když mě vyděli přijít přiřítili se ke mě.Violetto tak jsi zase přišla už se nám všem stýskalo řekla Samanta když jsme se objímaly.A kdo je tohle zeptala se Jessica?To je můj kluk Leon.Cože ty máš kluka?No popravdě mám no usmála jsem se na holky a kluky co stáli kolem mě.A to s tebou chodí do školy zeptala se Samanta.Né nechodí Sam.A odkud se tedy znáte zeptala se Mariana.No popravdě jsme spolu chodili už dřív když jsme s Paty bydleli ještě s táou.S Leonem jsme chodily do staré školy která je na druhé straně města.Páni a jak jste se dali zase dohromady?No říkala jsem vám o tom že jsem se setkala s Paty a že se zaní občas jedu podívat.No jasně přikyvovali.A taky jsem vám říkala o tom jak mě zachránili mí kamarádi potom co se v televizi oběvila ta reportáž o tom že můj táta je vrah.No jasně přikyvovali všichni.no prostě Leon a já jsme se tam zase po letech vyděli a oba jsme k sobě cítili to co dřív a možná to bylo i silnější než dřív.Páni to je láska řekla Eliška.Hmm.No abych nezapomněla otočila jsem se na Leona a postupně mu představila všechny mé přátele.Moc mě těší jsem rád že jsem vás mohl poznat a doufám že jednou najdete taky takovou rodinu jako našla Via.Povídali jsme si když se najednou za našimy zády oběvila ředitelka.Violetto kdo je ten pěkný mladý muž zeptala se.Paní ředitelko to je můj starý kamarád z mé staré školy a navíc je to můj kluk.Jmenuje se Leon.Moc mě těší Leone já jsem ředitelka Levhartová a patřímy tohle celé zařízení.Dobrý den paní Levhartová rád vás poznávám.To já též.Celé dopoledne  jsme strávili v domově a oběd jsme si dali s ostatnímy dětmi.Potom jsme si udělali plán na odpoledne.No prostě jsme s Leonem strávili chvíli samy dva.Večer jsme si popovídali s mámou a v deset hodin jsme šli spát.Druhý den jsme strávili s Leonem zas my dva protože máma musela zas do práce a tak jsme byli spolu s Leonem samy.Ve tři hodiny Leon odjížděl a když jsme se loučili ukápla my i slza.Vio nebrač vím že ti budu chybět ale silibuju ti že budeme v kontaktu a že za tebou zas přijedu.Ano já vím a to samé slibuju i já tobě až pojedu za Paty tak budu chtít stebou strávit aspoň nějaký tan čas.Jo to budu rád usmál se na mě Leon.Když přijel autobus políbili jsme se a objali na rozloučenou a Leon nastoupil do autobusu a odjel domu.Já pak šla domů.

Pokračování příště!     

Dlouhá cesta!Kde žijí příběhy. Začni objevovat