Dlouhá cesta!

Pravda je venku

Seděla jsem na záchodě a brečela když v tom na záchody vešla učitelka a když zjistila že jsem na záchodech tak mě prosila ať otevřu.Ale já otevřít nechtěla.Učitelka na nic nečekala a radši rychle odešla a šla rovnou zavolat Tamaře jelikož jedině ona by mě mohla uklidnit.Tamara samozdřejmě za chvíli dorazila.Učitelka potom co jí zavolala vrátila zpátky zamnou na záchody a snažila se mě přemluvit abych otevřela dveře.Dokonce vylezla v druhé kabince na záchod aby vyděla jak na tom sem.Když vyděla můj ubrečený obličej zjistila aspoň že jsem si nijak neublížila akorát jsem brečela.Když Tamara vešla na záchody ptala se učitelky kde jsem.Tady ukázala na dveře kabinky.Vio prosím otevři to jsem já Tamara.Když jsem uslyšela Tamařin hlas otevřela jsem dveře.Ona ke mě přišla a objala mě.To je dobrý zlato všechno bude zas dobrý.Nechceš my říct co se stalo?Všem vetřídě jsem řekla pravdu o tom co my poslední pěstouni udělali a znovu jsem se rozbrečela.Zlato pojď sem a znovu mě objala.Víš co Vio půjdeme domů jo?Hmm přikývla jsem se slzama v očích.V Tamařině objetí jsem odešla ze školy.Jeli jsme autem domů kde jsme se posadili na gauči v obýváku a chvilku si o tom co se stalo povídali.Vio a proč jsi jim to říkala.Když ona ta holka.Která holka?Ráchel pořád do mě rýpala kvůli tomu že jsem z děcáku a pořád a pořád a nechtěla přestat a já už jsem nevěděla co mám dělat abych jí umlčela.Takže jsi jí řekla o tom co ti pěstouni udělali?Hmm přesně tak.Mami já už se nemůžu do té školy a třídy vrátit.Zlato to víš že bych tě mohla přihlásit do jiné školy ale nezapoměň na to že to na té škole může být stejné.A když tu zůstaneš tak už to dál řešit nebudeš.Myslím to tak že se třeba to kvůli tomu zblíží stebou celá třída.To myslíš vážně?Jasně myslím to vážně.Víš co zkus to v té třídě ještě pár dní zvládnout a když by se to nezlepšilo tak tě přinejhorším přepíšu na jinou školu.Dobře přikývla jsem.Tak vydíš bude to dobrý.Objali jsme se a já se uklidnila.Druhý den jsem šla do školy se strachem co se bude dít.Veškole se ke mě chovali všichni moc hezky a to i Ráchel.Všichni se my omluvili a říkali my že je mrzí co se my stalo.Díky usmála jsem se na ně.Takže v ten den jsem si našla nové přátele a dokonce jim ani nevadilo že jsem z děcáku.I když je pravda že Ráchel to dlouho nevydrželo brzy do mě zas rýpala ale nebylo to tak hrozné jako předtím.

Pokračování příště!