Dlouhá cesta!

Pozdě!

Prosím vás postaráte se my o ní?Jasně neboj se dáme na Paty pozor řekl Leon.Kdyby něco tak ti dáme vědět.Dobře děkuju vám jste fakt opravdoví kámoši.A co kdyby jsme se šli podívat do naší školy kam jsi chodila?Hmm tak jo ráda uvydím prostory kde jsem byla šťastná.Vešli jsme do budovy školy kde právě byla přestávka.Všude se to hemžilo spoustou žáků.Violetto jsi to ty uslišela jsem před námi a když jsem se podívala směrem kterým jsem ten hlas slyšela spatřila jsem mojí třídní učitelku.Paní učitelko jak se máte?Já dobře ale co ty slišela jsem že jsi byla adoptovná.Ano mám teď mámu.Jeto jedna sestřička ze sester v dětském domově kde jsme se sestrou byli.Aha tak to jo a co tvůj adoptivní otec zeptala se učitelka?Já žádného nemám potom všem čím jsem si prošla mě dali jedinné osobě se kterou jsem chtěla být a kterou jsem měla nejradši.Tamara je moc fajn a beru jí jako svou mámu kterou si nepamatuju jelikož jsem byla malá.To je jasný a jsem ráda že jsi šťastná.Ano to jsem i když my mí kamarádi chybí a to hodně.Byla jsem ráda že jsem je dnes všechny vyděla znamená to pro mě hodně.Ano vlastně a jak dopadl ten problém ve tvé škole zeptala se učitelka?No snad dobře to ukáže až čas ale snad dobře no usmála jsem se.Ale to největší štěstí bylo že jsem se vyděla se svou malou sestrou.Opravdu?Ano schodou náhod chodí do školky naproti téhle škole.Ano?Tak to je fajn že jsi se sní vyděla.Ano to ano.Uvědomila jsem i jak moc my chyběla.Hmm to je jasné je to tvá sestra řekla učitelka.Ještě chvíli jsme si povídali a pak jsme obešli naše oblíbená místa.Bylo skoro pět hodin když jsem si uvědomila že se musím vrátit jelikož za chvíli přijde máma domů a bude mít o mě strach.Kamarádi mě doprovodili na zastávku a hezky se semnou rozloučili.Leon my slíbil že zamnou někdy přijede když budu chtít.To víš že budu chtít aby jsi přijel jsi můj nejlepší přítel a doufám že i kluk.To já také doufám že jsi mou přítelkyní.Ano to jsem a políbila jsem ho.Postupně jsem se se všemy objala a nastoupila do autobusu který akorát přijel.Když jsem za hodinu a půl dorazila na druhý konec města čekala mě ještě desetiminutová cesta pěšky domů.Máma už samozdřejmě byla doma a měla o mě strach.Bože Vio kde jsi byla víš jaký jsem měla o tebe strah.Promiň mami ale měla jsem jeden problém ve škole se spolužáky kvůli té včerejší zprávě a tak přijeli mí staří kamarádi ze školy a řekli pár vět o mě a mém tátovy.Přišli před velkou přestávkou a když o mě kamarádi dovyprávěli tak se museli vrátit jelikož někteří měli už odpoledne něco jiného.Cesta na druhý konec města trvá hodinu a půl autobusem a učitelka mě tedy pustila snimy.Vím co řekneš že k tomu neměla právo ale oni my tak chyběli a když my řekli že viděli Patrícii byla jsem ráda že mě učitelka pustila.Ty jsi se vyděla s Paty?Ano mami vyděla jsem se sní za tu dlouhou dobu co jsme se nevyděli vyrostla.Ale ona mě poznala a dokonce utekla ze školky aby se semnou mohla obejmou.Mrzí mě že jsem ti nezavolala ale vybyl se my mobil a já stratila pojem o čase.Opravdu se ti moc omlouvám.To je dobrý zlato akorát jsem se vyděsila když jsi před hodinou nebyla doma a nemohla jsem se ti dovolat.Jo já vím a opravdu mě to mrzí.Ale chci ti říct že jsem patrícii slíbila že ji občas když bude ve školce navštěvovat.Dobře ale domluvíme se kdy abych o tom věděla.Jo a ještě něco mami vadilo by ti kdyby mě sem občas přišel navštívit můj kluk Leon a třeba by tu i přespal?Ty máš kluka?A je ze tvé školy?Ano mám kluka ale není z mé školy ale z mé staré školy.S Leonem jsem chodila už když jsme spolu chodili do školy.Známe se totiž od školky.Hmm tak dobře ale musíme se vždy nad tím domluvit.Dobře tak jo usmála jsem se.

Pokračování příště!