Dlouhá cesta!

Soud

Myslela jsem si že na nás úplně zapomněli ale když se pak o měsíc a půl později konečně ozvali že soud bude další týden ve středu tak jsem měla radost a také strach jelikož jsem měla strach co když se nám to nepodaří.Máma si vzala na tři dny dovolenou a já samozdřejmě také.K soudu jsem přišla ve společenských kalhotech a halence.Chtěla jsem trochu vypadat.Vlasy jsem si nechala rozpuštěné.Zařídili jsme si právníka který byl s naším případem obeznámen a pomáhal nám získat mou sestru do mé péče.Když jsem se potkala před soudem s Paty chtěla se za mnou rozeběhnout a pozdravit se semnou ale oni jí to nedovolili.Jen my řekli že si zaplatili nejlepšího právníka aby Patrície zůstala u nich.Né vždy vyhrajou peníze nad rodinou řekla jsem jim zpátky ale bála jsem se toho co když se to nepovede.Neboj Vio řekla my máma určitě to dopadne dobře.Po chvíli jsme si sedli na místa a čekali co se bude dít.Soudkyně která měla tohle všechno vyřešit byla obeznámena s tím co jsme sem přišli vyřešit.No a pak to začalo právníci nás vyslíchali jak nějaké obžalované z vraždy a oni pořád říkali jak se u nich má Paty výborně že dostane co potřebuje a že jí mají rádi.Já jsem jim zas řekla že svou malou sestřičku miluju už od chvíle co se s ní táta vrátil z porodnice.A že peníze a oatství nejsou vždycky to nejlepší pro dítě.Vím že Paty už není skoro dítě jeto puberťačka a zachvíli bude dospělá.Chtěla jsem vám ještě že ani nevíte co pro nás s Patrícií znamenalo když nás rozdělili.Bylo to hrozné a bolelo mě srde z pomyšlení nad tím že už jí nikdy neuvydím ale na druhou stranu jsem si říkala že jednou svojí sestru najdu a pak jí jako plnoletá osoba získám do péče.Patrície je totiž paní soudkyně to poslední co my z mojí rodiny zbylo.Máma umřela při jejím porodu a tátu zavřeli za něco co neudělal a bůh ví kdy se vrátí.Patrície je poslední člověk kterého mám.Všichni si mě vyslechli a pak se mě ptali na práci a čím jsem vyučená a kde pracuji a na další věci.Na všechno jsem jim odpověděla.Rodiče Paty se celou dobu div nevytahovali z toho že jsou bohatí bylo to hrozné a já se bála co se bude dít.Paty se zeptali jen na pár věcí ale na to nejdůležitější se jí nezeptali.A to u koho by chtěla žít.Tak teď si dáme čtvrt hodinovou pauzu a pak vám řeknu jak jsem se rozhodla.Prosím smím ještě něco říct řekla patrície která se bála že nebude moct zůstat semnou.Ano Patrície copak by jsi nám chtěla říct?Chtěla jsem se vás zeptat když víte co kvůli mě Paty udělala aby mě měla v péči proč se mě nezeptáte u koho bych chtěla bydlet já.Ano to máš pravdu patrície tak u koho by jsi chtěla bydlet ty Patrície zeptala se soudkyně.Já bych chtěla bydlet zase se svou starší sestrou Violettou.Nezáleží my totiž na penězích neříkám že luxus není fajn ale vždycky dám sestře přednost před luxusem.Dobře Patrície ještě se rozhodnu a po přestávce řeknu své rozhodnutí.Dobře děkuju.Nemáš zač!Po čtvrt hodině nám řekli výsledek a to bylo to že Patrície bude bydlet u své starší sestra Violetty.Děkuju vám skoro jsem se rozbrečela.Ještě dnes se přestěhuje ke své sestře Violettě.Takže si patrície zbal doma své věci řekla s úsměvem soudkyně a vrať se ke své sestře.Ano vykřikla Paty nadšeně a rozeběhla se mě obejmou.Dobře tak jo.Paty odjela se svímy rodiči do jejího starého dumu a my jeli za nimy.Páni to je váš dům řekla jsem šokovaně?Ano to je řekla sklamaná maminka Patrície.V pokoji jsem jí pomáhala balit jen Tamara má máma zůstala u auta.Paní i pán zůstali u ní v pokoji který byl velmi luxusní a když se jich zeptala jestli si může vzít notebook tablet nebo další věci ze svého pokoje oni souhlasili.Zabalili jsme Patrícii čtyři kufry.Pak se rozloučila se svímy starými rodiči a řekla jim ať nepláčou a že se za ní mohou kdykoliv přijet podívat.Dobře usmála se paní se slzama v očích.Když jsme kufry naložili a nasedli do auta rozjeli jsme se k nám domu.Celou cestu jsme si povídali a já se těšila až uvydí svůj nový pokoj.

Pokračování příště!