*Yukiko*
Cesta trvala dlouho, tudíž jsme všichni usnuli. Vzbudila jsem se jako první, tudíž jsem si mohla prohlédnout naše spací polohy. Natsuko spala na zemi, Orion ležela na klíně Takumiho, Takumi seděl opřený o okno a já si v klidu ležela na sedačce. ,,Jsme tady." Oznámil kočí a všichni se probrali. Vylezli jsme a po dlouhé cestě se protáhli. Stáli jsme před královským zámkem. ,,Páni.." Vydechla úžasem Orion a já pokynula Natsuko, aby vzala zavazadla.
*Natsuko*
Všichni jen tak stáli a já táhla všechna zavazadla. Zajímavé je, že nejtěžší zavazadlo má Takumi. Před zámkem nás po chvíli přivítala nějaká služka. Představila se jako Shimi a zavedla nás k jednomu pokoji, kde budeme ubytováni. ,,Madam Nihon, pojďte prosím za mnou, zavedu vás ke králi." Oznámila Shimi a Yukiko odešla. Prohlédla jsem si tedy celý pokoj. Je vymalován červeně, kolem dveří a sloupů jsou zlaté obrazce, uprostřed je černý koberec, u zdi černý stůl, u další zdi červeno - černá manželská postel s červeno - zlatými nebesy a u poslední zdi stejně zbarvené dvě postele. Orion si lehla na tu manželskou a přestala vnímat okolí jako vždy. Teď bych mohla zkusit sbalit Takumiho.. poupravila jsem si tedy šaty a přišla blíž k němu. Než jsem ale stihla něco říct, Takumi se mě zeptal: ,,Hele, neměla bys raději uklidit ta zavazadla?" C-co?! Mlčky jsem se tedy otočila a začala třídit ta zavazadla.
*Yukiko*
Po nějaké té době jsem se ocitla před králem. Uklonila jsem se a král promluvil: ,,Jsem rád, že jste přijela. Naší zemi hrozí válka a mí rytíři jsou.. jak to jen říct.. neschopní. Potřebuji je vytrénovat a doslechl jsem se, že jste v boji velmi dobrá, což je důvod, proč jsem pro vás poslal. Chci totiž, aby jste vycvičila mé rytíře."
