*Yukiko*
Dnes ráno jsem zase cvičila ta nemehla - Makoto se (znovu) neukázal. Po tréninku jsem se vrátila do hradu. Na chodbě jsem se setkala s Shimi. ,,Kde je Makoto?" Zeptala jsem se jí. ,,Pan Kishi odjel včera večer do Anglie." Cože?! Tak daleko?! Já snad umřu! ,,A kdy se vrátí?" Zeptala jsem se ještě. ,,Asi za týden. A teď mě prosím omluvte.." Obešla mě a zmizela v blízkých dveří. Vrátila jsem se tedy do pokoje kde jsem byla jen s Takumim. Takumi seděl v tureckým sedu na podlaze, otočený zády ke mně. Lehla jsem si na postel a zadívala se do stropu. ,,Děje se něco?" Zeptal se mě a otočil se. ,,Ne.." Zalhala jsem a pořád zírala do stropu. Náhle jsem ucítila nějaký smrad. ,,Co to je za smrad?!" Zeptala jsem se se zacpaným nosem. ,,Ehm.. lektvar." Odpověděl. Až teď jsem si všimla, že má vedle sebe nějaké lahvičky které míchá mezi sebou. ,,Jaký lektvar?'' Zeptala jsem se zaujatě. ,,No.. na rychlost.." Řekl a přihodil do jedné lahvičky nějaké pírko. ,,A jak funguje?" Vyptávala jsem se dál. ,,No.. napiješ se ho a poté máš super rychlost.. tedy do té doby, než se napiješ tohoto lektvaru -" A ukázal na druhou lahvičku. ,,Nemohla bych si ho vzít?" ,,No.. klidně.. stejně ho nepotřebuji." Poté něco zamumlal, zavřel obě lahvičky a podal mi je. ,,Ta černá je na super rychlost, ta modrá protilék." Vysvětlil a já mu poděkovala.
