I Love You, Dads /CZ/ [POZASTAVENO]

IV.

Dneska nějak nemám moc co říct. O:)

Hope you'll enjoy. ♥
Ann

Ve Starkovi ani Rogersovi by se teď krve nedořezal. "Cože?!" "Jsem adoptovaná, já o tom vím." Steve se vzpamatoval jako první. "No a co? Ty si snad myslíš, že když jsi adoptovaná, tak tě nebudeme mít rádi nebo co?" Zamračila se. Rogers ztuhnul. "Krissy, nemyslíš si to, že ne?" zeptal se tiše. Pořád neodpověděla. Dal jí prst pod bradu a jemně ji tak donutil, aby se na něho podívala. "Protože pokud ano, jsi na tom největším omylu v celé galaxii. Já i tatínek tě moc milujeme, a to se nikdy nezmění, a za nic a nikdy bychom tě nevyměnili. Ano?"
Jen pomalu, trhaně přikývla a za chvíli už i Rogersův krk smáčely slzy. "A-ale r-roztrhnul sis k-kvůli mě k-košili-" "Sakra Kris!" nevydržel to už Kapitán a odtáhnul ji od sebe, posadil si ji na klín a vzal její obličej do dlaní. "Kris, na nějaký zasr-...pitomý košili," opravil se rychle, "přece nezáleží. Košile se dá vždycky vyměnit, spravit nebo koupit nová. To ty ne." Znovu se k němu přitiskla a on ji objal. Tony se jen usmíval - byl šťastný, že jsou šťastní oba jeho nejbližší.
Po chvilce dívenka sundala levou dlaň z Rogersova krku a natáhla ji směrem ke Starkovi. Ten ji okamžitě chytil, na ruku ji políbil a konejšivě hladil. Dívka se konečně alespoň trochu pousmála a použila veškerou svou sílu, aby je za jejich krky spojila dohromady. Přitiskli si čelo na čelo a ona se k nim přidala.

"Pojďte," řekl po pár minutách Tony, "poletíme domů." Všichni tři se zvedli, Tony si nechal JARVISem nasadit oblek, Steva vzal za pas a Krissy si vzal do náruče. Vzlétli a za chvilku už byli v Avengers Tower. Tony uklidil oblek a Steve si přinesl lékárničku. Posadil si holčičku na klín a opatrně a jemně jí škrábanec na čele vydezinfikoval. "Chceš na to pro jistotu náplast?" zeptal se. "Ne," usmála se. Seskočila dolů a on uklidil lékárničku a poté se šel do ložnice převléknout.

"Dobrou," zívla a vydala se směrem ke svému pokoji. "Kampak?" ušklíbl se Tony. "Spát?" zeptala se zmateně. "Kdepak, mladá dámo, ty dneska spíš s náma," zářivě se usmál a vzal si ji do náruče. "Nevadí vám to?" kousla se do rtu, i když si v duchu přála, aby byla odpověď 'ne'.
Což se jí splnilo.
"Ani náhodou, co tě to priboha napadá," zasmál se a políbil ji na tvář, "budeme jen rádi. Kdykoliv," dodal. "Dobře, děkuju," usmála se šťastně a nechala si od něj vtisknout polibek do vlasů.

Zavřel za nimi dveře do jeho a Stevovy ložnice a lehl si s Krissy na postel. "Copak, my tu dnes máme nocležníka?" zeptal se Rogers a zasmál se. "Jestli nechceš, můžu jít k sobě-"
Dal jí prst na pusu. "Chci, zlatíčko, ani nevíš, jako moc. Občas ale trochu chrápeme, tak do nás kdyžtak strč," zasmál se a přitáhl si ji k sobě.
"Neboj se," ušklíbl se, "mě neprobudí ani výbuch atomovky."